Petr Všetička si to na zimním stadionu opravdu užíval. Po každém gólu Mory sundal z krku šálu a přímo na střídačce s ní točil, stejně jako diváci na tribunách. "V kotli jsem bubeník, takže nemám volnou ruku. Využil jsem tedy okamžiku a po dlouhé době jsem si opět mohl zatočit. Příště už jdu zase s bubnem," řekl s úsměvem.

A co všechno šťatsný výherce v sobotu absolvoval? "Dopoledne jsem přišel na rozbruslení, dočkal jsem se velmi milého přivítání od vedení klubu. Na rozbruslení mě potom hráči vzali mezi sebe, což byl pro mě úžasný zážitek. Mohl jsem se s hráči sklouznout na ledě, stříleli jsme na bránu. Oproti veřejnému bruslení jsem se daleko víc zapotil, což jsem nečekal," uvedl.

To nejlepší ho ale čekalo vzápětí. "Hodně mě pobavily debaty hráčů v šatně po rozbruslení. Hlavní slovo si vzal Jarda Koma, při absenci Alexandra Lhotského, o něm se totiž říká, že je takový největší šprýmař. Někteří hráči tam potom nadhazovali, kolik by Komovi stačilo peněz, aby zavřel pusu," prozradil.

Následoval společný oběd v Hesperii. "Během cesty na oběd se mě ujal pan Podlaha (sportovní manažer), po cestě jsme probírali hokejové věci, u stolu jsem seděl s trenéry, s paní Spurnou, s panem Podlahou a se Štefanem Žigárdym. Když kolem mě procházeli hráči, tak si ze mě dělali legraci, jaktože sedím s trenéry, když jsem vlastně hráč."

A odpoledne se už vše chystalo na prvoligový zápas proti ústeckým Lvům. "Potom ten zbytek, to byl prostě nepopsatelný zážitek. Každému vřele doporučuji, aby se příště, až taková soutěž bude, zúčastnil. Pohled ze střídačky je úplně jiný, všechno je daleko rychlejší, dokonce jsem viděl v akci kustoda, jak spravoval Komovy prasklé bombarďáky, nebo sundávání gumy z plexi Petra Polodny, to byla zábava."

Protože Mora zvítězila, následovala i dlouhá děkovačka. "Děkovačka byla jeden z nejúžasnějšch zážitků. Tohle já jako nehráč nezažiju, běhal mi u toho mráz pozádech," přiznal dlouholetý fanoušek Mory.

"Třeštička na dortu byla v šatně, když mi pan Fiala strčil do ruky hokejku a řekl, ať ťukám, a že je jedno jak, hlavně že jsme vyhráli a ať prostě ťukám."

Potom se už fanoušek s přezdívkou AgentWC40 musel loučit. "Osobně se se mnou rozloučil Jarda Koma, následně jsem šel na tiskovou konferenci, ta byla zhruba taková, jako jsem si ji představoval, ale samozřejmě vidět ji naživo je něco jiného, než si to potom přečíst v novinách."

Sobota 5. února se tak nesmazatelně zapíše do paměti Petra Všetičky. "Celkově když to shrnu, tak lidé tady okolo olomouckého hokeje jsou dobrá parta, včetně hokejistů. Zážitek to byl nepopsatelný," chválil.