Olomoucká cesta za výhrou se začala psát již od úvodu střetnutí. Uplynout stihlo sotva pět minut a mužstvo z hanácké metropole už vedlo o dvě branky. „Začátek zápasu byl kvalitní, vsítili jsme dvě branky. Pak se hra sice trochu zhoršila, ale ve třetí části jsme navázali na dobré minuty z první třetiny a dopadlo to dobře,“ zhodnotil zápas mladíček s číslem sedm.

Právě on se velkou měrou podílel na vysokém rozdílu ve skóre. Poprvé puk za záda exolomouckého gólmana Radka Tihláře dostal po samostatné akci v pětatřicáté minutě. „Dostal jsem kotouč na modré čáře. Trošku se štěstím jsem prošel přes jednoho obránce a najednou jsem se ocitl sám před brankou. Gólmanovi jsem to hodil do protipohybu a spadlo to tam,“ usmíval se Kucsera.

Podruhé se odchovanec ostravského hokeje mohl radovat ve třetí části, když upravoval stav zápasu na konečných 5:1 pro Kohouty. „Druhou branku si pořádně ani nepamatuji,“ omluvil se.

Třetí branku neboli hattrick se už hráči, kterého jsme v loňské sezóně mohli zahlédnout v dresu jihlavské Dukly, vsítit nepodařilo. „Měl jsem tam několik šancí. Kluci mi přáli, schválně mi přihrávali, abych trefil třetí gól, ale bohužel se to nepovedlo,“ mrzelo ho.

Vůbec poprvé nastoupil výběr trenérského dua Fiala - Tomajko proti papírově slabšímu celku. A bylo to vidět. „Rozdíl byl znát nejvíc asi v bruslení. Jinak kluci z Přerova umí hrát hokej, hráli tvrdě. Nebylo to nic jednoduchého.“

Tvrdost soupeře mohl Kucsera pocítit na vlastní kůži v prostřední části, kdy jej k ledu poslal domácí Jakub Ferenc. „Najížděl jsem si pro kotouč. Ale tím, že jsem byl natočen dopředu do jízdy, tak jsem při přebírání puku neviděl hráče. Trefil mě trošku,“ vzpomínal na nešťastný moment.

„No trošku. Nevím, jestli to byl faul, ale rozhodčí stál blízko. Takové nárazy přijdou strašně rychle a člověk ani neví, odkud to bylo,“ doplnil.

Lukáš Kucsera je v kádru Kohoutů teprve dva týdny, ovšem v komunikaci mezi spoluhráči problém nevidí. „Je to něco nového, ale v kabině se cítím dobře. Parta je výborná. Jen aby nám vydržely výkony a hra, kterou předvádíme,“ doufá v září dvacetiletý útočník, který v Olomouci zůstává na hostování.

Zápasy mezi hanáckými celky se nikdy neobešly bez problémů. Tentokrát však nešlo o potyčky mezi tábory fanoušků, ale o nebezpečnou pyrotechniku v sektoru hostujících fanoušků, odkud se během zápasu několikrát ozvala ohlušující rána. „Při těch ránách jsem na ledě nebyl, ale i na střídačce jsem si říkal, co se děje. Tohle nepatří vůbec na stadion. Bylo jen dobře, že je nakonec vyvedli,“ uzavřel.

FOTO: Zdeněk Polák