Úvodní minuty duelu se nesly v klidném duchu a oku diváka příliš nelahodily. Výjimkou byla snad jen zajímavá šance Jana Knotka, který se dostal do úniku a mířil na Rybára. Olomouckého forvarda však zastavil Cibulskis a Rybár tak neměl problém zkrotit touš. Nepřesná hra z obou stran pokračovala až do deváté minuty.
V té ale v hradecké ČPP Aréně poprvé zazněla gólová siréna, když se po povedené akci uvolnil Jakub Herman, jenž přebruslil hradecké beky a zakončil svůj výlet až do sítě Hradeckých. Nedlouho poté se nedovoleným trestem provinil Graňák a skóre se měnilo znovu. Staňkova propadla Rybárovi mezi betony a povalující se kotouč dopravil za bezmocného gólmana Roman Vlach.
Hradečtí na ledě působili dost nervózně, z čehož taky pramenila častá vyloučení. Jedno z nich ale nemuselo domácí hokejisty mrzet. Šimánek totiž zastavil puk na modré, vyslal ho na Dragouna, se kterým se vydali do útočného pásma. Dragoun si výborně počkal na najíždějícího si Jiřího Šimánka, jenž rozradostnil hradecké fanoušky.
Vstup do druhého dějství se Mountfieldu povedl ukázkově. Na kostce nad ledem uběhlo jen pětatřicet sekund, když Jaroslav Bednář našel přesnou nahrávkou Bedřicha Köhlera, který tváří v tvář Konrádovi nekompromisně zametl kotouč do sítě Kohoutů. Utkání tak rázem začínalo od nuly.
Druhá dvacetiminutovka měla, oproti té první, grády. Oba týmy přidaly na důrazu a bylo vidět, jak moc chtějí oba celky vybojovat tři body. Domácí uzavřeli Olomouc na několik minut v pásmu a ostřelovali hostujícího strážce svatyně ze všech možných pozic. Konrád však svými jistými výkony držel Olomoucké ve hře.
Útoků na hranici pravidel přibývalo, což nelibě nesli zejména hradečtí příznivci, kteří svou nespokojenost dávali hlasitě najevo. Hradečtí pokračovali v obléhání soupeře, o čemž svědčil i poměr střel, který byl v závěru třetiny 15:0 pro domácí. Stav zápasu se však neměnil, když proti všem střelám hráčů Mountfieldu stál pohotový Branislav Konrád. Do kabin se tak odcházelo za nerozhodného stavu 2:2.
Na začátku třetí periody se ukázalo, že by neproměněné šance z předchozí dvacetiminutovky mohli Hradec hodně mrzet. A to se potvrdilo hned vzápětí. Dvacet devět vteřin po vhazování totiž vrátil vedení na svou stranu Jan Eberle, který se pohotově uvolnil a prostřelil Rybára.
Hosté byli po vstřelené brance při chuti a byl to tentokrát Patrik Rybár, kdo musel čelit ostré palbě střel z holí Olomouckých. Na tu z hokejky Jana Káni už ale nestačil a Kohouti odskočili do dvoubrankového vedení. Hokejisté Hradce Králové se snažili najít rychlou odpověď a přiblížit se svému sokovi na dostřel, což se jim ale nedařilo.
V 54. minutě měl vyloženou šanci Rudolf Červený, rychlonohý útočník však nedokázal ke smůle svého týmu dopravit kotouč za již překonaného Konráda. Čas rychle ubíhal a Hradeckým se stále nedařilo dostat alespoň na dostřel svému protivníkovi. V posledních minutách zkusili hru v šesti, při které definitivně rozhodl o výsledku 2:5 Vilém Burian.
Ohlasy trenérů
Václav Sýkora (Mountfield HK) : Rozjížděli jsme se zase pomalu, zhruba od desáté minuty se hra začala vyrovnávat. Myslím, že tak, jak jsme chtěli hrát, jsme ale měli pasáž až ve druhé třetině. Podařilo se nám snížit v oslabení a pak jsme na to hned navázali druhou brankou v přesilovce, srovnali jsme stav. Srazily nás ale dva rychlé góly na začátku třetí třetiny, jeden hned v prvním střídání a chvilku po něm druhý. Při způsobu, jak hrála Olomouc výborně agresivně, ve forčekinku i ve středním pásmu, jsme už neměli na to, abychom podruhé doháněli dvoubrankovou ztrátu.Zdeněk Moták (HC Olomouc) :Odehráli jsme výborné utkání minimálně ve dvou třetinách. V první jsme byli agresivní, dobře jsme bruslili, hýbali se a zaslouženě jsme vedli 2:0. Bohužel jsme si nechali vstřelit branku v naší přesilové hře a potom jsme v oslabení dostali druhý gól. Tam jsme se trochu báli hrát, druhá třetina nám v uvozovkách uletěla. Nedovolili jsme ale domácím jít do vedení. Ve třetí třetině jsme se vrátili k naší hře z té první. Chtěli jsme hrát, všichni chtěli kotouče, a z toho rezultoval konečný výsledek. Myslím, že byl zasloužený, a chlapci zaslouží malou předvánoční pochvalu.