První třetina zápasu Ocelářů s Kohouty z Olomouce strhující hokejovou podívanou nepřinesla, ale několik zajímavých okamžiků nabídla. Na první větší šanci diváci ve Werk Areně čekali téměř pět minut, než se k puku v útočném pásmu dostali zadarmo po chybě ocelářské defenzivy hostující hráči, ale víc než tvrdou střelu na Hrubcovu branku z toho nevytěžili. První gól padl pár momentů poté. Vladimírové v domácí sestavě vymysleli gól poté, co si nejprve Svačina s Draveckým posunuli puk u zadního hrazení a druhý jmenovaný našel následně úplně volného před branku sjíždějícího Vladimíra Rotha, který prostřelil Konráda poprvé.

Skóre prvních dvaceti minut následně dotvořilo 44 sekund na rozmezí 12. a 13. minuty. Nejprve Jakub Galvas skvělým pasem za obranu našel úplně volného Jana Eberleho, který prostřelil Hrubce a srovnal. Misky vah na stranu Slezanů o pár momentů později překlopil s útočným apetitem hrající Vladimír Roth. Ten prostřelil slovenského gólmana v bráně Olomouce tvrdou ranou z první od modré. V úvodní hrací době měli hosté hned tři přesilovky, ale je třeba poznamenat, že k ničemu kloudnému nevedly. Naopak ve druhé početní výhodě Olomouce získal puk Irgl a bekhendem trefil spojnici tyčí Konrádovy branky. A když 90 sekund před koncem nedal gól ani Hrňa poté, co si pěkně sám nahodil touš mezi kruhy před Konráda, skončila úvodní třetina výsledkem 2:1.

V prostřední hrací době byla prvním zajímavým okamžikem hned branková situace. V polovině čtvrté minuty byl ve sprintu o puk Linhart s hostujícím Kevinem Sundherem, oba hráči se těsně před Hrubcem střetli a i s pukem a domácím brankářem skončili v brance. Sudí po konzultaci s videorozhodčím tento moment posoudili jako regulérní gól, začínalo se tedy v podstatě znovu. Kuriozitou je, že asistence byly připsány otci a synovi Galvasovým, což byla jejich rodinná premiéra, kdy se společně podíleli na jedné brance. Syn Jakub zároveň potvrdil, že Oceláři jsou jeho oblíbeným soupeřem. V životě dal jediný extraligový gól a bylo to v loňské sezóně právě proti Třinci. A proti slezskému týmu získal celkem tři z devíti kariérních kanadských bodů.

Zbytek druhé dvacetiminutovky se nesl ve znamení třineckých přesilovek. Oceláři v této periodě vybojovali celkem čtyři dvouminutové tresty Olomouce, ale nepotvrzovali v nich pověst aktuálně nejlepšího ligového týmu v přesilových hrách s úspěšností nad 31 %. Změnit skóre se snažil především domácí snajpr a nejčastěji střílející hráč celé soutěže Martin Růžička. Pohnout výsledkem dostali v samotném závěru třetiny i svěřenci trenéra Venery a měli dvě dobré střely – skórovat se pokoušel nejprve Vlach a následně se k volnému puku dostal Ondrušek.

Na začátku třetí třetiny bylo znát, že Oceláři nechtějí dát svou vítěznou sérii zadarmo, již po dvou minutách a deseti sekundách mohl skóre překlopit na stranu Třince Musil, ale výbornou šanci nasměroval pouze do tyče. Ve 44. minutě byl za napadení Linharta do konce utkání vyloučen Strapáč. Třinečtí měli výbornou šanci utkání rozhodnout nebo minimálně vstřelit vedoucí gól. V pětiminutové početní výhodě však bylo znát, že přesilovky dnes nejsou silnou zbraní domácího výběru. Ve 47. minutě dokonce unikl Marek Laš ve vlastním oslabení všem a dal vedoucí gól Kohoutů. Oceláři přesilovku nakonec využili a srovnali. 66 sekund po Lašovi skóroval Martin Růžička a srovnal na 3:3, což bylo skóre po 60 minutách, byť oba týmy měly ještě v normální hrací době šanci definitivně rozhodnout.

V prodloužení byli aktivnější domácí. Pomohla jim k tomu i přesilovka po faulu Laše, který se u mantinelu nebezpečně srazil s Irglem. Oproti zápasům, kdy Třinečtí z přesilovek těžili důležité góly, jim proti Olomouci nebylo souzeno. Svěřenci trenéra Varadi si sice tlak vytvořili, ale Konrád neinkasoval, hosté tak prodloužení přežili a zápas dospěl do nájezdů. V těch Kohouti dominovali. Vyhráli je 3:0, vítěznou penaltu proměnil hned první nájezdník Kevin Sundher. Kohouti si tak odvezli domů bonusový bod.