Utkání ještě pomalu ani nezačalo a už mohly jít Vítkovice do vedení, protože se po Vošvrdově zákroku odrazil touš přesně na Zíba, který však v obrovské příležitosti nedokázal trefit zcela odkrytou bránu. Mora se do své první vážnější šance dostala až zhruba v polovině první dvacetiminutovky, kdy domácí hráli svou první přesilovou hru. Jenže Kucharczykovu střelu dokázal Šindelář zastavit, a podržel tak svůj tým.
Vladimír Svačina však svým faulem následně poslal Vítkovice do tří a Mora tuto příležitost okamžitě potrestala úvodní brankou utkání. Vyrůbalík totiž na modré nabil Ivanu Majeskému a jeho pumelici zastavila až síť za Šindelářovy zády. O pár minut později mohlo být na domácí straně ještě veseleji, protože po návratu Cibáka z trestné lavice, se Hanáci dostali do rychlého protiútoku, ve kterém Cibák přenechal touš Zuzinovi, který však Šindeláře nepřekonal.
Po první třetině tedy vedla Olomouc nad Vítkovicemi nejtěsnějším rozdílem 1:0. Malý náskok Kohoutů zmizel v 25. minutě, protože po obrovské chybě právě střelce první branky Majeského se touš dostal k zcela volnému Tomáši Svobodovi, který si už před Vošvrdou věděl rady a poslal puk do olomoucké brány.
Jenže nerozhodný stav vydržel jen čtyři minuty. Olomouc si totiž své vedení vzala rychle zpět, protože po pravé straně pronikl do útočné třetiny Marek Laš, který následně z pravého kruhu napřáhl ke střele a jeho pokus propadl Šindelářovi mezi jeho tělem a rukou. Kohouti si tentokrát okamžitě vytvořili i dvoubrankové vedení, když se z dalšího útoku prosadila i čtvrtá formace. Kucharczyk nahodil puk od modré čáry a Šindelář jej vyrazil pouze před sebe, kde byl velice důrazný Radek Dlouhý, který už poslal touš do vítkovické brány.
Hostující trenér po třetí inkasované brance vyměnil své brankáře, protože Filipa Šindeláře nahradil ve zbytku utkání Michal Dolejš. Vítkovice hrály ještě v závěru druhé třetiny svou další přesilovou hru, kterou však hosté nedokázali využít, a tak po dvou třetinách svítil na světelné tabuli stav 3:1.
Vítkovice do závěrečné dvacetiminutovky vstupovaly s tím, že musí co nejdříve vstřelit kontaktní branku, aby se mohli dostat opět na dostřel Olomouce. Jenže Kohouti velice pečlivě bránili a dokonce se i Mora dostávala do nebezpečných protiútoků, se kterými si Dolejš věděl rady. Poslední část už spíše nabídla hodně úpornou bitku obou celků, která nakonec vyvrcholila v samotném závěru, kdy to Vítkovice zkusily v šesti bruslařích. Mora však už jen potvrdila své vítězství právě trefou do opuštěné klece, o kterou se postaral Martin Cibák.
Olomouc tedy i ve druhém vzájemné střetnutí přetlačila Vítkovice, které tentokrát porazili menším rozdílem, a to 4:1.
Ohlasy trenérů
Petr Fiala (HC Olomouc): Z první třetiny jsme využili maximum, protože jsme jí nezačali vůbec dobře a naopak Vítkovice hodně dobře bruslily a byly silnější v soubojích. Naštěstí se nám podařila dvojnásobná přesilová hra, která byla dobře sehraná a hlavně i trefená. Měli jsme poté i šanci po našem oslabení, kdy Cibák přenechal puk Zuzinovi, který jel sám na brankáře, ale bohužel gól nedal. Byli jsme tedy hodně šťastní, že jsme do šatny odcházeli za vedení my a né Vítkovice. Ve druhé třetině jsme sice po chybě inkasovali vyrovnávající branku, ale dle mě jsme byli aktivnější. Bylo tam hodně střel a chodili jsme i hodně před hostující bránu. Druhá třetina asi rozhodla, protože se v nám ní především podařilo vstřelit dvě rychlé branky, na které už Vítkovice nedokázali odpovědět. Neplánovali jsme, že ve třetí třetině nějak extra zalezeme do obrany a chtěli jsme hrát aktivně, jenže Vítkovice stáhly hru na tři pětky, a proto také byly aktivnější. Nakonec se nám už však podařilo neinkasovat především díky naší hře a hlavně i výkonu Vošvrdy, který opět předvedl velice kvalitní výkon. Jsme za získané tři body velice rádi.
Ladislav Svozil (HC Vítkovice Steel):Jeli jsme sem s velikým odhodlaním, protože jsme chtěli odčinit svou předešlou vysokou porážku. Není náhodou, že Olomouc hraje tak, jak hraje a bohužel pro nás hráli domácí opět velmi dobře. Nezačali jsme špatně a celkem se nám i dařilo neutralizovat útoky domácích. Jenže naší hloupostí a nedisciplinovaností jsme se dostali do tří a Olomouc nabídnutou příležitost využili, a to si myslím, že bylo hodně rozhodující, protože jsme jinak měli začátek dost dobře pod kontrolou. Ve druhé třetině jsme se dostali zpět do hry a podařilo se nám i vyrovnat. Bohužel jsme však trochu odstoupili od naší hry z první třetiny, a tak jsme inkasovali dvě rychlé branky, které byly nakonec i rozhodující. Ve třetí třetině jsme hru stáhli na tři útoky, ale na disciplinovanou obranu Olomouce už jsme nevyzráli. Nelze upřít snahu, ale na jednu vstřelenou branku venku nemůžeme vyhrát.
