Kohouti jakoby od samého začátku chtěli ukázat, že před vlastním publikem se nebojí opravdu nikoho. Hanáků byl plný led, Litvínovští jen těžko stíhali. Vše vyústilo v olomouckou branku přesně po uplynutí jedné minuty. Skrbkovo nahození šikovně tečoval Dávid Buc, Francouzovi propadl puk výstrojí a v plecharéně bylo veselo.
Kohouti byli stále aktivnějším celkem, z čehož vyplynula dvě vyloučení na straně Litvínova, domácí tak měli půlminuty výhodu početní výhody pěti proti třem. Žádná ze střel však za Francouzem neskončila, naopak hosté mohli už ve čtyřech srovnat. Majeský upadl na modré čáře a hostující kapitán Trávníček uháněl sám na Vošvrdu. Domácí gólman však z tohoto souboje vyšel vítězně, čímž udržel Moru v jednobrankovém vedení.
V osmé minutě už ale Verva srovnala s domácími krok. Ondrušek nepohlídal Gerháta, který vyjel až před Vošvrdu. Jeho akce sice brankou neskončila, s dorážkou byl ale připraven Pavel Písařík, který pokořil Vošvrdu na bližší tyči a vyrovnal. O pár minut později měli možnost zahrávat přesilovou hru také Litvínovští, kteří po vstřelení branky pookřáli. Přesně v čase, kdy se vyloučený Majeský vrátil na led, nahodil puk na domácí klec Juraj Majdan, jehož lehká střela nakonec zaplula až za záda olomouckého gólmana.
Najednou tak musela Olomouc dotahovat, blízko srovnání byli Hanáci v přesilové hře, brankář Francouz, který se vrátil do litvínovské klece po dvouzápasové absenci, však odolal všem pokusů Olomouce. V poslední minutě úvodního dějství se pak potvrdilo rčení „Nedáš, dostaneš“. Marosz pro jednou opět ukázal svou techniku, ve finální fázi však měl navrch znovu Francouz. Do konce první třetiny zbývalo dvanáct vteřin, když se u olomoucké branky opakovala stejná situace jako v osmé minutě. Hanáci tentokrát před brankovištěm nepokryli Petera Jánského, který dokázal trefil kotouč ve vzduchu, čímž potřetí v utkání pokořil Vošvrdu v kleci Olomouce.
V kabině Kohoutů zřejmě bylo během první přestávky řečeno, že ještě není třeba skládat zbraně, což se také vyplatilo. V přesilové hře na začátku druhého dětství se v dobrých šancích objevili Rác, Laš a zejména Zuzin, Francouz ale stále držel dvoubrankové vedení Litvínova. V šesté minutě už ale podruhé kapituloval. Kucharczyk s Dlouhým bojovali v rohu kluziště o puk, druhý jmenovaný si možná pomohl faulem, nepískalo se však, což bylo v danou chvíli klíčové. Dlouhý předložil puk Janu Knotkovi, jenž zavěsil pod víko Francouzovy svatyně.
Nováček soutěže dále bojoval, poté, co se zápas přehoupl do své druhé půle, zahrávala Mora přesilovku čtyři na tři, v ní měl u bližší tyče hostující klece velkou šanci Marosz, Francouz ale ukázal, proč byl na poslední reprezentační akci gólmanskou jedničkou. O pár minut později zahrozila Mora ve svém oslabení, kdy po akci Hermana s Lašem pálil obránce Skrbek. Ten však mířil přesně do míst, kde byl připraven Pavel Francouz.
Zkušený obránce ve službách Olomouce ale přeci jenom stihl talentovaného brankáře ještě ve druhé třetině překonat. Mora zahrávala přesilovou hru, jenže druhá část se už chýlila ke svému konci. V tom však napřáhl na modré čáře Houdek, jehož střelu se podařilo hostům zablokovat, zapomněli ale na Pavla Skrbka, který pohotově poslal kotouč za Francouze. Olomoučtí tak devět vteřin před koncem druhé třetiny vyrovnali.
Duel pokračoval ve strhujícím tempu i po druhé přestávce. Martin Cibák byl hned v první minutě třetí třetiny při snaze zakončit faulován, a protože si to situace vyžádala, bylo odpískáno trestné střílení. Nejlepší olomoucký kanonýr se s ničím nemazal a poslal puk do pravého horního rohu Francouzovy branky. Cibák vstřelil už svůj jedenáctý gól v sezóně.
Radost ale nevydržela Kohoutům příliš dlouho. Po velké chybě na útočné modré čáře, kterou měla na svědomí první pětka Mory, se do samostatného úniku dostal Peter Jánský, který si tváří v tvář brankáři Vošvrdovi počínal stejně chladnokrevně jako předtím Cibák. Hned vzápětí se nechal vyloučit Knotek a Kohouti pykali. Jánský svou tečí útočil na hattrick, gól se však podařilo dát až Viktoru Hüblovi, který dostal puk do sítě pomocí přízemní střely. I Litvínov tak dokázal otočit nepříznivé skóre.
Útočník Hübl mohl o pět minut později zřejmě definitivně rozhodnout o výhře druhého celku tabulky, v rozhodujícím okamžiku ale minul. Olomoučtí působili v posledních minutách trochu opařeně, přesto se naděje na vyrovnání nehodlali vzdát. Mora odvolala brankáře, následně byli hosté vyloučeni a hrálo se šest na čtyři. Z pohledu Olomouce ale vše zhatil útočný přestupek Knotka. Verva nakonec své hubené vedení udržela a z Hané si odvezla tři body za vítězství 5:4.
Ohlasy trenérů
Jiří Dopita (HC Olomouc): Nehodnotí se mi to úplně dobře. První třetina z naší strany nebyla ideální, dva góly jsme si nechali dát úplně zbytečně. Bylo to z předbrankového prostoru. Víme, že hostující hráči do brankoviště chodí, my naše kluky k tomu nutíme také. Jednalo se však o dva identické góly, které bychom si měli pohlídat. Nebyly to žádné krásné akce. V podstatě celý zápas jsme podle mého názoru měli herně navrch. Měli jsme problémy snad jen v přesilovkách soupeře, o nichž jsme věděli, že jsou v podání Litvínova opravdu dobré. Ve druhé třetině jsme byli pohybliví a aktivnější. Zápas jsme otočili na 4:3, vyrovnání jsme ale Litvínovu darovali opět zadarmo. Znovu to bylo po zbytečné chybě. Nechci se příliš vyjadřovat k některým faulům, na nic se nechceme vymlouvat. Mohly vyhrát oba celky, ve hře pět na pět jsme ale podle mě byli lepší. Každý zápas to bohužel není tak, že vám do branky spadne všechno.
Radim Rulík (HC Verva Litvínov): Myslím, že jsme viděli výborné utkání. Nám se hodně povedla první třetina, i přesto, že jsme v ní docela brzy prohrávali. Ve druhé třetině za to Olomouc vzala a zaslouženě se vrátila do zápasu. Snažili jsme se domácí bránit, ale ne vždy se nám to dařilo čistě. Po druhé části jsme do kabin přišli takoví skleslí, už poněkolikáté jsme venku vedli o dvě branky, ale nechali jsme si to vzít. Nakopl nás gól na 4:4. Pak už byla situace taková, že mohla vyhrát obě mužstva rozdílem jedné branky. Nakonec jsme šťastnější byli my.
