V základní části odehrál Jiří Ondrušek z plných třiceti zápasů sedmadvacet, což ho řadí na čtvrté místo v počtu startů olomouckých obránců. Více odehraných utkání má na svém kontě jen Jakub Bartoň s Martinem Vyrůbalíkem, kteří shodně nechyběli ani jedno střetnutí, a Martin Janáček, jenž nenastoupil k pouhým dvěma duelům.

Do kolonky plus/mínus bodů se musí třiadvacítka Kohoutů dívat s radostí, neboť u jeho jména je zapsáno číslo pět. Zásluhu na tom má i pondělní souboj s Litoměřicemi, ze kterého si hanácký bek odnesl jeden plusový bod.

Jiří Ondrušek

Právě čtyřiadvacetiletému obránci se s Litoměřicemi stala zajímavá kuriozita. Tři z prvních čtyř soupeřových faulů byly způsobeny na něm. „Zrovna to vyšlo na mě, ale nic extra bych v tom neviděl,“ nepřiklání k tomu však olomoucký odchovanec žádnou váhu.

Přesto si přesilových her on sám příliš neužil, šanci dávali trenéři jiným. Ondrušek dostával spíše možnosti bránit svou svatyni při oslabeních, ve kterých se objevoval poměrně často. Po jednom odraženém kotouči navíc spolu s Richardem Brančíkem unikli do přečíslení dva na jednoho, šance však brankou neskončila. „Richard se mi snažil dát žabičku, ale obránci soupeře se podařilo do kotouče píchnout tak, že mi puk odskočil, a skončil v rohu,“ vrací se hráč s holí na levé straně ke své nadějné situaci.

Jako bek si Ondrušek během zápasu zahraje v defenzivě s různými spoluhráči. Může si tak alespoň vyzkoušet, s kým si nejlépe rozumí. „Se všemi se mi hraje dobře. Se Sašou Lhotským jsme toho hodně nahráli loni, s Kubou Bartoněm nebo i Martinem Vyrůbalíkem se také hraje výborně.“

Stejně jako celý olomoucký hokejový mančaft má i čtyřiadvacetiletý hokejista volno, dlouho si ho ale neužije, poněvadž hned po vánočních svátcích začíná nadstavbová část. „Vánoce budu slavit s přítelkyní. I když toho času moc není, tak se to budeme snažit nějak využít,“ prozrazuje stabilní obránce Mory.