Přesně tak, celé utkání bylo herně i výsledkově vyrovnané, pak ale v závěru daly Benátky gól v přesilovce na 2:1 a trošku se uklidnily. Vzápětí přišel hned další. Pak jsme ještě měli přesilovou hru, chtěli jsme s výsledkem ještě něco udělat, snížit na 3:2 a snažit o vyrovnání, ale tu přesilovku jsme nevyužili a těsně před koncem jsme navíc ještě inkasovali.
Vstřelil jste jedinou branku svého týmu, jak byste tu situaci popsal?
Krátce předtím jsem tam měl už dvě vyložené šance, které jsem určitě měl proměnit. V té první příležitosti se mi to bohužel nepodařilo zvednout, podruhé už ano, ale gólman mi to chytil lapačkou. Napotřetí už to naštěstí vyšlo a bekhendem jsem mohl dorážet prakticky do prázdné brány.
(FOTO: hc-vitkovice.cz)
V příštích dvou kolech vás čekají soupeři z dolních pater, Písek a Tábor. Obecně se říká, že duely s těmi to soupeři bývají těžší než s favority…
Potřebujeme bodovat v každém zápase a nemůžeme se ohlížet na soupeře. Do každého utkání jdeme s tím, že ho chceme zvládnout a získat body. Jak Písek, tak Tábor budeme chtít určitě porazit.
Vy osobně hrajete také extraligu ve Vítkovicích a máte vcelku nabitý program. Jak zvládáte ten zápasový zápřah?
V Olomouci jsem zatím příliš zápasů nesehrál. Ve Vítkovicích jsme hráli v neděli a v pátek pojedeme do Karlových Varů, takže máme delší pauzu. Já hrát jako mladý kluk potřebuji, herní praxe je určitě lepší než trénink. Podle toho, jak budu vytěžovaný ve Vítkovicích, budu hrát za Olomouc.
Ostatní spoluhráči z týmu také střídavě naskakují v nejvyšší soutěži. Myslíte, že se v závěru tohoto utkání nemohla projevit únava?
Mohla, nemohla... Každý chce podat maximální výkon. Někdy je zápasů více, je to náročné, ale na to se určitě nemůžeme vymlouvat. Šancí jsme měli plno, a myslím, že jsme si nějaké body zasloužili.
