Rostislave, pro vás jako pro Třinečáka musí být příjemné porazit Vítkovice, i když to bylo jen v přípravě?
Určitě to tak je. Vítkovice jsou extraligový tým, pro nás je jenom dobře, že jsme vyhráli. Dokázali jsme vstřelit šest branek, což je určitě pozitivní.
Vy sám jste se trefil hned v první třetině. Zdálo se ale, že jste puk do sítě nedostal hokejkou.
Zdeněk Okál mi dobře přihrál, puk mi šel na bekhend a následně se mi šťastně odrazil od nohy. Rozhodčí branku uznal a vyrovnali jsme.
V závěru se celkem jiskřilo, padl trest na pět minut plus do konce utkání, k vidění byla i šarvátka. Čím to, že přípravné utkání takto dopadlo?
Nemyslím si, že by byl zápas zase tolik vyhrocený. Řepa (Jiří Řípa) se otočil a Voráček ho trefil. Na konci se potom Honza Mikel chytl ještě s Tomášem Káňou. Neřekl bych ale, že by celé utkání bylo nějak moc agresivní.
V Olomouci bojujete o místo v kádru. Jak vidíte vaše šance?
Snažím se pro to udělat maximum, uvidíme, jak to dopadne.
Je pro vás dostatečnou motivací hrát první ligu za Olomouc?
Motivace to pro mě je. Byl bych rád, kdybych mohl v Olomouci zůstat, mám to celkem blízko. Určitě bych byl šťastný, ale uvidíme, jak to dopadne.
Co říkáte na spoluhráče? V Moře je aktuálně spousta mladých hokejistů na zkoušce.
S ostatními mladými kluky se navzájem známe, atmosféra v kabině je dobrá.
Na druhou stranu trénujete s Jiřím Dopitou.
Ano, je to velká ikona a v šatně má velké slovo.
FOTO: Zdeněk Polák
