Přišel s kulichem naraženým až málem na očích, v těch mu byl ale vidět záblesk dobře odvedené práce. Prožil úspěšný večer, v roli režiséra se velkou měrou podílel na tříbodovém vítězství nad Vrchlabím. V loňské sezóně pro Hanáky nic neobvyklého, letos však domácí fandové zažili takovou radost teprve počtvrté.
„Oproti sobotnímu zápasu v Hradci byl dnešní duel takový urputnější, protože Vrchlabí sem přijelo bránit, hlavně střední pásmo. V první třetině jsme se přes něj nedokázali prosadit a ve druhé části nám hodně pomohl první gól. Potom jsme už hráli to, co jsme chtěli,“ zhodnotil Radim Tesařík své druhé utkání v dresu Mory.
Fanoušci si ho hned oblíbili. Vždyť přichystal dvě branky, splnil tedy přesně to, co od něj vedení očekává. „Při té první jsem viděl mezeru mezi hráči, tak jsem puk jen tak z nouze nahodil. Richard Brančík to hokejkou lízl a padlo to tam,“ popisoval akci ze šestatřicáté minuty.
„Při té druhé brance jsem už mířil, puk se dobře odrazil k volnému hráči a byl z toho gól,“ dodal k další trefě Brančíka z úvodu třetí periody.
Přesto se Kohouti málem museli o výsledek strachovat. Hráči z Podkrkonoší vzápětí snížili a poté měli dokonce výhodu trestného střílení. Hostující Bláha ho ale v kontaktní gól neproměnil. „Trenéři nás nabádali, ať si na to dáváme pozor. Udělali jsme chybu, ale zachránil nás výborný gólman. Byl to pro něj těžký zápas, šlo na něj málo střel, přesto nás podržel,“ chválil Žigárdyho, jakoby si ani nepřipouštěl, že sám byl hlavním strůjcem vítězství.
Jezdím s Radimem Kucharczykem, už ho mám plné zuby
Ještě loni hrál Tesařík finále slovenské extraligy, v létě však zamířil do české druhé ligy, kde hájil barvy Vsetína. Na Lapači na něj hodně spoléhali, střídačku při zápasech skoro neviděl. „Ve Vsetíně nás ale trénovalo čtrnáct, nebylo to ono. Tady v Olomouci je to úplně něco jiného,“ srovnával.
S první ligou se však musí zkušený bek teprve skamarádit. „Moc jsem první ligu nesledoval, abych pravdu řekl, přes deset roků jsme na první lize nebyl. Vůbec jsem nevěděl, jakou ta soutěž má úroveň. Podle prvních dvou soupeřů, Hradce Králové a Vrchlabí, se mi zdá, že je soutěž hodně vyrovnaná,“ zamyslel se.
„Hrají tady hodně mladí draví hráči, co se nedostali do extraligy. Pro mě, starého pardála, je těžké chytat takové mladíky,“ zavtipkoval.
I když Tesařík o sobě skromně tvrdí, že jeho věk už příliš perspektivní není, do starého železa rozhodně nepatří. Minimálně v Olomouci o tom zatím přesvědčil. „Měl jsem ještě nějaké nabídky, ale všechno to bylo daleko. Proto jsem tady, pokud se mi bude dařit, tak možná zůstanu. Nechce se mi ale nikde jezdit přes celou republiku,“ přiznal.
„Dojíždím ze Vsetína. Není to daleko, ale to cestování není příjemné. Ráno vstávám o půl sedmé, abych o půl osmé mohl jet. Cesta trvá hodinu. Už to dojíždění pro mě moc není, jak jsem starý.“
Do auta však sedá se spoluhráčem Radimem Kucharczykem. „Jo, jezdíme spolu, už ho mám plné zuby. Pořád mele a dělá ty svoje ´voloviny`. Budu ho muset trochu uzemnit,“ dodal Tesařík s úsměvem na závěr.
Uzemní Radim i další soupeře Hanáků? Už v sobotu se výběr trenérů Fialy a Tomajka představí na „horkém“ ledě v Ústí nad Labem.
