Podruhé v řadě nastoupili Kohouti do autobusu a vyrazili k nepříliš vzdálenému soupeři. Jejich cílem bylo tentokrát město perníku. S Pardubicemi se Hanáci střetli dvakrát už během přípravy a pokaždé vyhráli. Věřili tak, že na své předchozí úspěchy naváží. Jako první se ale prosadili domácí. V úvodu druhé dvacetiminutovky však Mora srovnala krok. O tom, že se nakonec body dělit nebudou, rozhodly Pardubice až tři minuty před koncem utkání.
„Začali jsme dobře, ale ta druhá třetina se nám z našeho pohledu nepovedla. Měli jsme hodně oslabení a ztratili jsme dost sil. Po našich hrubých chybách jsme pak v závěru utkání přišli o body. Dá se říct, že je to naše nezkušenost nebo nekoncentrovanost,“ hledal důvod neúspěchu Martin Cibák.
Olomoučtí odehráli téměř polovinu první periody pouze ve čtyřech hráčích v poli. Na trestnou lavici totiž putovali čtyři z Hanáků. Chyběly jen tři vteřiny do konce čtvrtého oslabení, když Petr Čáslava přesnou střelou otevřel skóre zápasu. „Zaspali jsme začátek. Přišli jsme asi rozespalí z autobusu, protože jsme opravdu nestíhali a z toho vyplývaly ty fauly. Po první třetině jsme si něco řekli v šatně, hra se úplně otočila a myslím, že jsme byli minimálně vyrovnaným soupeřem,“ tvrdila posila, která se ke zbytku týmu připojila jen chvíli před startem extraligy.
Byl to právě Martin Cibák, který si v závěru první a v úvodu druhé třetiny vytvořil dvě velké šance. Ta druhá skončila gólem, když využil Rácovy přihrávky zpoza branky a poslal puk pod horní tyč. Na jeden gól se ale vyhrávat nedá. „Potom to bylo ‚fifty, fifty“. Měli šance, ale my také. Byla jen otázka, kdo dá gól a vyhraje zápas. Dali ho domácí po naší chybě. Jinak to byl ale dobrý zápas,“ zhodnotil utkání hráč, který v minulé sezóně působil v ruské KHL.
V prostřední části se karty otočily a na lavici hanby putovali především domácí hráči. Kohouti však nabídnuté početní výhody využít nedokázali. „Nestřílíme, hrajeme si s pukem. Pořád se o tom bavíme, ale stejně si dáváme žabičky přes pásmo…Tak se ale v současnosti nedá hrát hokej. Musíme víc střílet, bez střel nemáme šanci,“ věděl.
Chybělo jen velmi málo a tři body se mohly mezi oba týmy dělit. Do konce utkání zbývaly zhruba tři minuty, když prostor, kudy dostat černý nesmysl za Vošvrdu, našel Lukáš Radil. Olomoučtí to ještě zkusili v šesti, do prázdné brány ale poslal puk opět Radil, a rozhodl tak o vítězi. Nemrzelo Kohouty, že zápas nedovedli alespoň do prodloužení? „My jsme si věřili, že kdybychom otočili hru, měli bychom psychicky navrch. Chtěli jsme dát gól, dost jsme útočili, jen při tom druhém gólu jsme trochu zaspali, a to byla chyba,“ litoval slovenský forvard ve službách Mory.
Ztráta bodů hráče s kohoutem na dresu mrzela možná o to více, že alespoň k jednomu bodu zbývaly pouhé tři minuty. „Potřebujeme vyhrávat venku, to je důležité. Doma jsme silní, věříme si na každého, ale venku potřebujeme získat nějaké body. Myslím, že Pardubice pro nás byly přijatelný soupeř,“ uvažoval čtyřiatřicetiletý hokejista.
Utkáním s Pardubicemi tak Olomoučtí alespoň na chvíli uzavřeli svou cestovatelskou kapitolu. Po dvou zápasech na ledě soupeře se v pátek představí opět doma. Ještě předtím se ale útočník Mory zamyslel nad tím, jaký je rozdíl mezi Pardubicemi a Kometou. „Myslím, že ani Kometa nehrála nějak extra na to, že jsem slyšel, že jsou doma opravdu dobří. V Brně nás přestříleli, ale myslím, že kdybychom si udrželi tu druhou třetinu, mohl výsledek vypadat jinak. I tam ale byly chyby, které jsme si způsobili sami,“ dodala závěrem olomoucká osmdesátka.
