Druhý zápas čtvrtfinálové série mezi Olomoucí a Hradcem Králové byl úspěšnější pro Hanáky. Ti dokázali znovu vstřelit první gól utkání a následně se dostat i do dvoubrankového vedení. Na začátku druhé části hosté snížili, odpověď Kohoutů však byla blesková. Svou výhru pak Hanáci stvrdili brankou do prázdné hradecké klece. Mora tak po tuhé bitvě srovnala stav série.
„Vůbec jsme nepřemýšleli o tom, že pojedeme do Hradce za stavu 0:2. Dali jsme do zápasu srdíčko a bojovnost, navíc se nám podařilo ze sebe otřepat nervozitu, která na nás v prvním utkání ležela. Myslím, že i v tomto zápase to nebylo od začátku úplně ono, ale nakonec jsme to zvládli a jsme rádi, že je to 1:1,“ komentuje důležité utkání Richard Diviš.
Mohlo se tak zdát, že za stavu 3:1 pro domácí se Hanákům dýchalo o něco lépe. Avšak závěrečné chvíle byly pro Kohouty hodně těžké, poslední čtyři minuty dohrávali v oslabení a na ledě se rojilo šest hradeckých dresů. Rozhodnuto tedy bylo definitivně až s poslední sirénou. „To, že to udržíme, jsme si říkali v prvním zápase taky. Mohly to být stejné výsledky, udržet jsme to ale dokázali až napodruhé,“ konstatuje po vyrovnání čtvrtfinálové bitvy.
Podle olomoucké dvaadvacítky bylo domácí mužstvo po většinu zápasu lepším mančaftem. „Soupeř si podle mě moc šancí nevypracoval, ale znovu se hodně vylučovalo a ty přesilovky jsou prostě nebezpečné. A když má protivník dvě početní výhody za sebou, jsou to čtyři minuty v tlaku. Pak se z toho musí bránící tým dlouho vzpamatovávat,“ vysvětluje Diviš.
Do druhé třetiny Mora vstupovala s dvoubrankovým náskokem, avšak stejně jako v prvním měření sil do prostřední periody vstoupili lépe Královští lvi, kteří po vstřelení kontaktní branky začali hodně kousat. „Je to tak dané, když přijdou dva fauly za sebou, jsme rázem v útlumu. Celkově si ale myslím, že jsme byli silnější na kotouči. Měli jsme dát i víc gólů,“ je přesvědčený bývalý útočník Kladna.
Řadu emocí stejně jako ve čtvrtečním duelu rozpoutala vyloučení, která byla chvílemi z obou stran hodně kontroverzní. „Rozhodčí nasadí nějaký metr, my jsme profesionální hokejisté a musíme se podle pískání sudích řídit. Pokud někdy z řady podobných soubojů nějaký vybočí a rozhodčí to pískne, to k tomu zkrátka patří. My nebudeme rozhodčí vůbec hodnotit, tohle jde mimo nás, musíme se přizpůsobit. Naším úkolem je Hradec porazit a já věřím, že se to povede, protože si myslím, že máme kvalitnější tým,“ říká odhodlaně sedmadvacetiletý forvard Mory.
Diviš si také myslí, že některé souboje se hosté snažili přifilmovat. „V některých momentech by se k tomu měli postavit jako chlapi. Je to však tým, který celou sezónu hraje na postupové hraně, má v kádru hráče, kteří hrají tímto stylem, a proto to budou zkoušet i dál.“
Zároveň však dodává: „Toto se musí zhodnotit objektivně, já jsem teď plný emocí. Určitě cítím, že ke konci se dva jejich pády mohly posoudit jinak. Ale nechci na to více odpovídat, protože můj názor by teď nebyl objektivní,“ prohlašuje útočník, který v loňském play-off vybojoval s Chomutovem extraligu.
Právě Richard Diviš se postaral o důležitou branku, která Olomouc pár okamžiků po hradeckém snížení zase dostala do dvoubrankového vedení, jenž už si Mora dokázala pohlídat. Kuriózní branka tak byla odměnou za srdnatost, kterou křídlo prvního útočného komanda Kohoutů znepříjemňuje život soupeři.
„Byl jsem v souboji před brankou, několikrát jsem se vymanil z držení protihráče. Naštěstí se rána odrazila od mojí brusle a následně o břevno skončila v brance. V prvním utkání jsem měl podobnou šanci, kdy se mně povedlo brankáře přelobovat, tehdy to ale ještě stačil gólman vyhlavičkovat. Jsem šťastný za každý gól,“ přibližuje hokejista s přezdívkou Divoch trefu z 25. minuty utkání. „Řekl bych však, že celá naše pětka měla hodně šancí, tlačili jsme se často do zakončení.“
Diviš je přesvědčený o tom, že s přibývajícím časem, který Mora stráví v útočném pásmu, se dostává olomouckým hokejistům větší klid na hokejky. „Řekl bych, že tým, který se snaží hrát ofenzivně a postupem času se dostává víc a víc do pásma soupeře, získává na sebevědomí. A myslím si, že to nám může pomoci v dalších zápasech. Postupně získáváme v útočné třetině jistotu, jedině tam se totiž dokážeme přesvědčit, že jsme lepší než oni. I když třeba z každé příležitosti branku nedáme, je pro nás příjemné se tlačit před jejich branku a chodit do zakončení,“ popisuje své pocity.
Dalšími dvěma zápasy pokračuje série v pondělí a úterý na východu Čech a cíl druhého celku po základní části je jednoznačný. „Jasně jedeme pro dvě výhry. Chceme jít zápas od zápasu, chceme zase vyhrát a být lepší, než tomu bylo v předchozím zápase. Musíme je zatlačit a pomotat u nich ve třetině, ať se potom klidně vztekají,“ tvrdí Diviš před dalšími střetnutími této už tak jiskřivé čtvrtfinálové války.
TOPFOTO: Karolina Martinková
