„Byl to první zápas, ale z naší strany to nebylo vůbec špatné. Nějaké detaily se samozřejmě musí doladit a vypilovat. Na to ale máme ještě hodně času. Doufám a věřím, že s každým dalším zápasem se budeme zlepšovat,“ řekl na úvod.
Zatímco Vítkovice už své první utkání přípravy odehrály v úterý proti Třinci, Olomouc si na svůj debut musela počkat. „Po fyzické stránce bývá první utkání vždy nejhorší. Chvíli trvá, než se člověk dostane do tempa a tělo si na tu zátěž zvykne. V tomto možná měly Vítkovice malinkou výhodu, řekl bych, že spíše nepatrnou,“ pousmál se olomoucký obránce.
Sám Jan Švrček se v průběhu druhé třetiny objevil v gólové šanci. Dostal se do samostatného úniku, ale brankáře Klimeše nepřekonal. „Ani nevím, jak se to semlelo. Nějak se to prostě zamotalo. Já jsem si už říkal, že to projedu rovně a uvidím, jak se to vyvrbí. Naštěstí se puk odrazil ke mně, jel jsem sám, nedal jsem, ale já si to nechávám až na sezónu,“ dodal v dobrém rozmaru.
O chvíli později se dočkal branky. Sekundu před koncem druhé části využil přesilovku. „Naskočil jsem tam zrovna z trestné lavice. Šel jsem do brány a šťastně se to u ní odrazilo. Byl to takový gól z důrazu,“ pokýval.
Utkání v Ostravě mělo jednu větší kaňku. Zápas totiž nedohrál Adam Rutar, tudíž Hanáci museli točit pět beků. „Nebyl problém se dostat do tempa. Když nám ale odpadl Ruty, tak to nebylo úplně příjemné,“ uvědomoval si.
Kromě toho, že se obránce s číslem 51 na zádech zapsal do listiny střelců, objevil se i na trestné lavici. Hlasatel jej divákům vždy představil jako Davida Švrčka, což olomouckého zadáka pobavilo. „Všichni to postřehli. Trošku jsme se tomu zasmáli. (úsměv) Bylo to takové zpestření,“ uzavřel Jan Švrček.
