Kohouti zvládli pátý zápas čtvrtfinále na výbornou. Zpočátku šlo o velmi vyrovnanou partii obou týmů, i když o gólové šance nebyla nouze především na straně Olomouckých. Litoměřice hrozily spíše z rychlých protiútoků, domácí obrana však byla pozorná. Skóre zápasu otevíral olomoucký Jakub Herman, na další přesnou trefu se ale čekalo více než pětatřicet minut. Podruhé tahal kotouč ze sítě Král po střele kapitána Bartoně.
Pak následovaly v rychlém sledu ještě čtyři branky, Litoměřičtí se prakticky k ničemu nedostali. Hanáci si tak zaslouženě připsali třetí výhru v sérii. „Sice to výsledkově vypadá, že rozhodovala třetí část, ale já si nemyslím, že by to tak vyloženě bylo. My jsme do tohoto zápasu vstoupili mnohem lépe než do těch u nich, kdy jsme nehráli ideálně, nebylo to dobré a bohužel jsme dvakrát prohráli na nájezdy,“ srovnával utkání s těmi předchozími Jakub Bartoň.
„Potřebovali jsme tedy mít dobrý nástup, což si myslím, že se nám povedlo, dali jsme gól. Druhá třetina nebyla nejlepší, ale zvládli jsme ji, snažili jsme se hrát ze zabezpečené obrany, Tomáš Vošvrda nás podržel, a to, že to tam ve třetí třetině napadalo, to bylo i štěstí,“ tvrdil hráč s číslem 81 na dresu.
Zlom přišel právě po Bartoňově gólu. Kohouti získali dvougólový náskok a mohli hrát ve větším klidu. Z toho také pramenily další čtyři přesné zásahy. „Měli jsme přesilovku a já si myslím, že se naší lajně v přesilovkách poměrně daří, takže jsme to tam udrželi. Měli bychom se víc tlačit do střelby a na mě tam vyšla dvakrát úplně volná pozice. Poprvé mi to dával Honza Knotek, to to ještě nevyšlo, podruhé Kuba Herman. Já byl sám před bránou a zakončil,“ popisoval akci, na jejímž konci slavili Kohouti druhou branku.
Olomoucký kapitán tak zaznamenal svůj první gól v letošním play-off, a aby toho nebylo málo, trefil se právě proti týmu, kde hokejově vyrostl. Jaké byly pocity z takového gólu? „Krásný byl, krásný. Dostal jsem to hezky namazáno. Je to určitě pěkné,“ culil se stálý člen hanácké obrany.
Na vysokém vítězství se těžko hledá něco negativního, přesto se něco našlo. Druhý gól padl v početní výhodě, těch měly Litoměřice sice mnohem více než domácí, přesto i olomouckých přesilovkových gólů mohlo být více. Kohouti dávají góly ve hře pět na pět, ve vyřazovacích bojích ale často rozhodují právě přesilovky. „Mrzí nás to stejně, ale je dobře, že dáváme góly ve hře pět na pět. Naše lajna pár přesilovkových gólů dala, takže bych to neviděl zase tak černě. Určitě na tom ale zapracujeme,“ sliboval hráč, jehož jméno je s olomouckou Morou spojováno už desátou sezónu.
Deset minut před koncem už měli Hanáci před litoměřickým soupeřem pohodlný čtyřgólový náskok, domácí navíc neinkasovali. Snažili se tedy o pomyslnou třešničku na dortu, Vošvrdovo čisté konto? „Myslím si, že se v play-off na nulu tak úplně nehraje a my jsme si to v pohodě pohlídali, k ničemu jsme je nepustili. Že by Tomášovi (Vošvrdovi) šlo o nulu? Možná, to je na něm,“ usmíval se „Skejt“.
Na kapitána Kohoutů čekal během rozhovoru Matěj Pekr, který si při otázce na Vošvrdovo čisté konto neodpustil vtipnou poznámku. „Určitě mu o to šlo, on (Vošvrda) si na statistiky docela potrpí,“ smál se Matěj Pekr. „Tak Matěj (Pekr) už odpověděl. Každopádně je hezké, že jsme vyhráli,“ dodával pobaveně Bartoň.
