Kohoutům se první domácí vystoupení v rámci bojů o extraligu povedlo výborně. Kladenské Rytíře nenechali příliš rozkoukat a po několika minutách první třetiny vedli. Svůj hubený náskok poté ještě v další dvacetiminutovce navýšili o druhou branku. Kladnu přesto zbývala celá poslední perioda ke srovnání nebo otočení zápasu. Jako první se v poslední třetině opět o slovo přihlásili domácí, Rytíři se ale nehodlali vzdát a zabrali.
Dvěma přesnými zásahy tak ještě těsně před koncem zápas pořádně zdramatizovali. Pak hosté zariskovali a vsadili na hru bez brankáře. A Mora trestala, když si gólem do prázdné svatyně pojistila další výhru. „Tři body jsou doma, a to je podstatné. Sice jsme si to na konci sami zkomplikovali, takže to nemuselo být takové drama, ale zaplaťpánbůh za body,“ oddechl si po utkání Michal Vodný.
Červenobílí se znovu drželi hesla Tří mušketýrů „jeden za všechny, všichni za jednoho“ a o body bojovali velmi zodpovědně a obětavě. „To je základ, na kterém musíme stavět. Nechci říct, že nemáme tým, ale nemáme natolik technický tým jako třeba Kladno nebo Chomutov, nemáme takové individuality, ale snažíme se to tímhle kompenzovat,“ tvrdil dvaadvacetiletý forvard.
Mladý útočník se po celou sezónu podílí na úspěších týmu mimo vstřelených branek také svým obětavým bráněním, ani zápas proti Kladnu nebyl výjimkou. „Asi mě mají beci rádi, tak se do mě trefují. Tady se proti střelám chodí, aby Voříšek (Tomáš Vošvrda) neměl tolik práce,“ odůvodňoval nejen svoje časté padání do střel soupeřů odchovanec Zlína.
V prvním domácím barážovém utkání ale slavil také svůj premiérový gól během bojů o vstupenku mezi elitu. „Po tom, co jsem zblokoval tu střelu, tak už se mi dopředu ani moc nechtělo. Už jsem měl předtím dva tři ‚bazény‘, takže jsem myslel, že tam ani nedojedu, ale naštěstí jsem tam dojel a Ostříž (David Ostřížek) mi to dal krásně na zadní tyčku. Ani nevím, jak to tam propadlo, asi nějak přes beton,“ popisoval, co předcházelo třetímu gólu.
Vodného přesná muška Kohouty poněkud uklidnila, třetí branka přišla totiž po tom, co se z gólu radovali i hosté. Kladenská branka však uznána nebyla. Tušili Hanáci, že gól Rytířů platit nebude? „Věděli jsme, že neplatí, až když rozhodli rozhodčí. Ani jeden z kluků to neviděl. Švanimu (Ondřeji Švaňhalovi) se zdálo, že to asi bylo v bráně, ale naštěstí rozhodli, jak rozhodli. Pro naši psychiku to bylo určitě důležité, protože jsme potom měli pár minut větší klid. Pak jsme sice nějaké góly dostali, ale naštěstí se to nějak ukopalo,“ vracel se ke spornému momentu hráč s číslem čtyři na dresu.
Neuznaný gól Kladenské na kolena nesrazil, právě naopak. Hosté v modrém zabrali a během posledních jedenácti minut utkání dvakrát skórovali. Olomouckým se tak dostali doslova na dostřel. „Řekl bych, že pokaždé, když jsme vedli a měli jsme si to pohlídat, tak jsme předváděli jednu z nejlepších her, jaké jsme v baráži zatím odehráli, ale paradoxně jsme udělali dvě blbosti a z těch padli góly. Dost času jsme odehráli u nich ve třetině, i v závěru, takto bychom měli hrát víc, ale dávat si pozor na chyby,“ varoval hokejista, který v Olomouci působí třetí sezónu.
„Voďas“ se ještě před utkáním s Kladnem zmínil, že by si rád vyzkoušel buly s hokejovou legendou Pavlem Paterou. Na vhazování těchto dvou hráčů nakonec opravdu došlo a olomouckému hokejistovi se několikrát podařilo uspět. „Dvě nebo tři jsem proti němu vyhrál, ale dá se říct, že mě třikrát čtyřikrát povodil jako malého kluka. Byl to ale krásný zážitek. Tohle budu vyprávět dětem a vnoučatům,“ smál se pravý křídelník.
Nechybělo mnoho a na olomouckém zimním stadionu se mohlo hlásit „vyprodáno“, celé utkání navíc doprovázela skvělá kulisa. „Atmosféra byla výborná, takovou jsem ještě nezažil,“ chválil fanoušky.
