Úvodní třetina příliš hokejové krásy nepoznala, zato vyloučených bylo habaděj. Celou první desetiminutovku odehráli Hanáci v oslabení, dokonce jednou i v dvojnásobném, přesto s čistým štítem. Pak se i domácí dočkali přesilové hry, která byla vylepšena na početní výhodu pěti proti třem, když se Deutsch musel poroučet z ledu za bodnutí koncem hole. Za to vyfasoval trest pět minut plus do konce utkání.
Ani Olomouc však nevyužila nabízené příležitosti, takže se na první branku muselo čekat do druhého dějství. Nejdříve na jeho začátku neproměnil vyloženou šanci Králík, který při domácím tlaku nepřekonal sám před havířovskou klecí brankáře Tomšů, který jeho pokus nad beton sice jen zbrzdil, do bezpečí ho ale nakonec odpálil jeden z hostujících beků.
Skóre tak otevřelo mužstvo AZ, které se čtyři minuty před polovinou střetnutí usadilo v obranném pásmu domácího celku. Od modré vyslal střelu zápěstím David Čintala, jehož projektil tečovaný Dominikem Suchým si našel cestu mezi nohama Lukáše.
Hanáci si do konce prostřední části snažili vynutit tlak, odpovědi se ale dočkali až v třetině poslední. Karel Kebza se uvolnil před havířovskou svatyni, položil si gólmana Tomšů a zavěsil kotouč do horní části hostující klece.
Další trefu už nikdo do konce třetího dějství nepřidal, tudíž se muselo prodlužovat. V pětiminutovém nastavení se však střelcům také nevedlo, i když hosté hráli přesilovku čtyř proti třem. Zápas tak dospěl k nájezdům, kde se Olomouc ze dvou pokusů ani jednou neprosadila, naproti tomu Havířov byl stoprocentní. Vítěznou trefu si tedy mohl připsat druhý jedoucí Michal Vyčesaný.
Ohlasy trenérů
Luděk Konopčík (HC Olomouc): Porážka nás mrzí. Mančaftu jsem vytknul hlavně neproměňování šancí a malý důraz před soupeřovou brankou. Na druhou stranu jsem je pochválil, že v utkání bojovali, hráli na plno. Myslím si, že hodně ovlivnil zápas výkon hlavního rozhodčího. Byla tam spousta nepřesných výroků. V závěru nám navíc upřel možnost trestného střílení.Jan Křivohlávek (AZ Havířov): Zápas se mi hodnotí dobře. V první třetině jsme hráli přesilovky, které jsme bohužel nevyužili. Na druhou stranu nevím, co pan rozhodčí zamýšlel častým vylučováním. Otočil tím celou hru a podílel se na tom, že hokej potom nebyl hokejem. Byla to brutalita, nahánění někoho za účelem srazit jej nemělo s hokejem nic společného. V tom mě pan rozhodčí zklamal. Jsem tu od toho, abych ty kluky učil hokej, ne aby skákali po mantinelech. Jinak si myslím, že jsme utkání vyhráli zaslouženě. Mohli jsme sice vyhrát za tři body, ale proměňování šancí je náš kámen úrazu. V první části jsme nevyužili přesilovky, ve druhé také několik šancí mělo skončit brankou. Mrzí to, ale pokud si to kluci neuvědomí, že musí víc makat, tak to jiné nebude.
