Hned z úvodu zahrozil Petr Fridrich a na druhé straně se po akci Olesena dostal k zakončení Milan Gulaš. Stejně jako Jan Strmeň byl i Matěj Machovský ve své svatyni úspěšní. První přesilovou hru si vybojoval nositel speciálního dresu Kapky naděje Michal Kunc, když byl atakován Willem Reillym do obličeje. Nebezpečné střelecké pokusy si Olomouc však nevytvořila, jediným zajímavým momentem byla humorná situace ztráty puku ve výstroji Martina Beránka.

K další přesilovce dospěla hra po útočném ataku Filipa Přikryla. Šance si dokázali vytvořit Orsava a nebezpečná byla i Pláškova střela. Všem střeleckým pokusům nicméně chyběla přesnost k úspěšnému zakončení. První vyloučení z řad Hanáků si připsal Dalibor Řezníček. Motor svou početní výhodu strávil v útočném pásmu, ale branku Matěje Machovského neohrozila žádná výraznější střela.

Velikou šanci si vytvořil Jakub Navrátil, který dokázal hned po buly prokličkovat až před samotného Strmeňe, jenže jeho pohotový beton nedopustil, aby přešel kotouč za čáru. První třetinu tak oba celky dohráli s nulovým úspěchem v útoku.

Hned v úvodu druhé třetiny si připravil chuťovku pro Matěje Machovského nositel oranžového rukávu Milan Gulaš, ale lapačka, muže s kohoutem na prsou, byla v pozoru. Břevno ochutnala ještě konstrukce Jana Strmeně po střele Jakuba Doktora. Vzápětí po Knotkově šanci poskakoval puk po brankové čáře, přesto tomuto pokusu chyběly potřebné centimetry, aby se podíval až do budějovické sítě.

Olomouc se přeci jen dočkala vytouženého gólu. Velikou zásluhu si připsal Kunc, který nejprve protečoval kotouč z obraného pásma a následné přečíslení 2na1 vyřešil střelou o Strmeně, tak aby se puk dostal buďto do sítě, či k dojíždějícímu Martinu Kohoutovi. Druhá varianta nakonec byla tou správnou a Kohout si připsal dvanáctý zásah sezony.

Hanáci byli ve hře i nadále aktivnějším celkem, neustálý tlak a časté střelecké pokusy hovořily jasně. Například Sirota vyslal nebezpečnou jedovku od modré. Jihočeský brankář mohl děkovat dobře ušitému dresu, který změnil směr této střele. Motor podnikal spíše kratší výlevy do útoku, z mezikruží pálil Roman Vráblík, ale ani jeho pokus nezamířil mezi tři tyče.

Domácí gólman byl prověřovaný ze všech možných pozic. Jen Nahodil si zapsal dvě nahození zpoza branky, ani jedno však brankáře ve žlutém nerozhodilo. Z konstantního tlaku plynuly také zbytečné chyby hostí. Snaživý Nahodil si při napadání počínal nedovoleným způsobem. K němu přibyl na trestnou lavici ještě Rok Macuh za podkosení. V poslední minutě druhé třetiny, měl tak Motor výhodu dvou mužů v poli.

Ačkoli dvojnásobná přesilová hra ještě branku nepřinesla, začátek třetí třetiny nabídl bleskovou akci na jejímž konci stál kapitán domácích Milan Gulaš. Po přihrávce Tomáše Zohorny se opřel do puku a vymetené šibenici nedokázal zábranit ani pohotový Matěj Machovský.

Inkasovaná branka Hanákům nezabránila, aby pokračovali ve svém bojovném stylu, do šancí se dokázal dostat Petr Fridrich, jenž byl očividně při chuti. Na druhé straně se k zakončení drala především první formace, ale ani jeden útok nevedl k radosti jednoho z týmů.

Jak plynul čas, tak Motor stále nabíral na otáčkách. Olomouc se stále více uchylovala jen k zakázaným uvolněním. V útoku si hosté nepočínali tak dobře jako v úvodu utkání. Jednou z největších šancí se stala dorážka Škůrkovi střely, ale ani tento moment zdaleka nerozvlnil sítě.

Naopak před Matějem Machovským začínalo býti stále rušněji. Napomohla tomu i přesilová hra domácích na kterou se díval Martin Kohout jen z trestné lavice. Oslabení Mora přečkala a zřejmě jí i napomohlo k odrazu za lepším výkonem. V posledních pěti minutách se Olomouc vrátila zpět ke své tvrdé práci a měla momenty, kdy obklopovala branku Jana Strmeně velmi nebezpečně. Rozhodující branku už ale diváci v Budvar Aréně během šedesáti minut neviděli a šlo se prodlužovat.

Hra 3na3 nabídla pro diváky, alespoň trochu atraktivity, jelikož základní hrací doba mohla místních skoro 6000 návštěvníků lehce nudit. Do velké šance se dostal Adam Rutar, který ještě budějovickou svatyni nerozsvítil, ale když se puku chopil přímo před Matějem Machovským Michal Kunc, který v čase 63:30 pláchl všem a rozhoupal sítě Jana Strmeně mohla teprve vypuknout radost na Hané.

Ohlasy trenérů

Ladislav Čihák (Banes Motor České Budějovice): „Letos je to hodně specifický, ta liga je dost vyrovnaná a dalo se to čekat, už od začátku sezony. Samozřejmě i nanašich bedrech je trošičku nervozita. Kluci se snaží, ale není to pro ně jednoduchý, v té první třetině byla Olomouc aktivnější, jak střelecky, tak měla dvě přesilovky a my je ubránili, za což dávám klukům kredit. V druhé třetině si myslím, že se ta hra vyrovnala a ve třetí třetině jsme stáhli hru na tři útoky, abychom se nějakým způsobem oživili a naštěstěstí jsme dali hned v úvodu gól a pak se ta hra už jen přelévala. V prodloužení už jsme se bohužel nedostali na kotouč, pramení to zřejmě z té nervozity. Bohužel soupeř to potrestal, ale jede se dál, těch zápasů je ještě spousta. Asi každýmu se teď bude hodit repre pauza, kluci si vyčistí hlavy, potrénuje se a potom se do toho vlétne nanovo. To už se pak uvidí, jak kdo do toho vlétne.“ Jan Tomajko (HC Olomouc): „Byl to takový zápas, kdy jsme vlastně v pátek doma prohráli s Vítkovicema, takže pro nás to byl zápas dost těžký na psychiku. Neodehráli jsme vůbec špatně zápas, škoda jen šancí, které jsme neproměnily, ale dá se to přičítat nervozitě, kterou jsme měly. Nemůžeme si teskno pomoc moc gólama, takže je to o jednom o dvou gólech. O to jsou ty nervy větší. Musím říct, že důležité momenty, když jsme ubránili přesilovku 5na3. Samozřejmě v tom prodloužení už je to potom hop nebo trop, ale myslím, že jsme to prodloužení odehráli výborně.”