Domácí Kohouti museli v zápase odvracet mečbol, a tak se již od prvních minut vrhli do útoku. Pařík si v úvodu připsal několik zákroků proti Maderovi či Roseckému. V první vážnější šanci se ocitl Indrák, když vystihl libereckou rozehrávku, prokličkoval před brankáře hostů a zkusil blafák do forhendu. Šanci ke skórování dostali Kohouti po vyloučení Charváta, když hráli přesilovou hru. Ačkoli Hanáci strávili část početní výhody v útočném pásmu, Bílí Tygři je dobře pokrývali a nenechali je dostat se do vyložených pozic.
Po deseti minutách hry se hra začínala opticky vyrovnávat, když Mokrý musel zasahovat proti Charvátovi či Šeligovi. Stav utkání se poprvé měnil ve třinácté minutě, když Daniel Indrák získal v útočném pásmu puk a z rohu kluziště, z úrovně brankové čáry, ho napálil na branku, kde propadl až za Paříkova záda.
Liberec záhy vyrovnal, když se po několika nepřesnostech ve středním pásmu dostal kotouč k Dominiku Šeligovi, který jel sám na Mokrého a střelou mezi nohy ho překonal. Olomoučtí byli blízko vyrovnání, když se do přečíslení dva na jednoho dostali Indrák s Tomajkem, ale Pařík si Tomajkovu střelu mezi betony i Indrákovu dorážku pohlídal. V závěru první třetiny dostali Kohouti k dispozici další přesilovou hru, kterou v první části hry nedokázali zužitkovat a více než minutu početní výhody si přenesli do prostřední třetiny.
V úvodu druhé třetiny domácí dohrávali početní výhodu, v té se ocitl Tomajko sám před odkrytou brankou, když se k němu odrazil vyražený kotouč. Domácí útočník však ve snaze o co nejrychlejší zakončení minul, a tak domácí přesilovou hru nevyužili. Oproti tomu hosté nabídnutou početní výhodou nepohrdli – Martin Maťátko šikovně vložil hůl do Hájkovy střílené přihrávky a poslal Bílé Tygry do vedení.
Inkasovaná branka Kohouty srazila a hosté začali mít více ze hry, což potvrdil Benjamin Vomáčka, když se dokázal v předbrankovém prostoru dostat k teči a poslal svůj tým do dvoubrankového náskoku. Olomouc dostala šanci na snížení, když Rychlovský putoval na trestnou lavici. Kohouti nabídnutou početní výhodu neproměnili, ale dostali se do hry. Zvýšená aktivita jim přinesla další přesilovou hru, když byl vyloučen Žůrek. Těsně po polovině jeho trestu se nedovoleným bráněním provinil Aubrecht a Hanáci dostali k dispozici devětapadesát sekund hry v pěti proti třem. Bílí Tygři toto oslabení ubránili, když se obětavě vrhali do střel a velmi aktivně přistupovali k útočícím hráčům.
I v úvodu třetí třetiny hýřili domácí aktivitou, ale ta nepřinesla kýžený výsledek, když Pařík odolával všem snahám. Hanákům činil problém přechod přes útočnou modrou čáru, kterou Liberec výborně bránil. Bílí Tygři si zkušeně hlídali svůj náskok, a když dostali k dispozici přesilovou hru, dokázali odskočit na rozdíl tří branek. Liškovu střelu Mokrý pouze vyrazil a k dorážce se dostal Miloslav Adamec, který nekompromisně zamířil do pravého růžku.
Domácí se v závěru snažili zvrátit vývoj utkání, ale jejich přílišná aktivita vyústila ve faul Kalače a Liberec si zahrál přesilovou hru, v té Kohouti dobře bránili, dokonce i ohrozili Paříka, ale žádná z jejich střel nenašla zamýšlený cíl. V poslední minutě třetí třetiny obdržel domácí kapitán Mader 2+10 minut za hrubost, Bílí Tygři tak v závěru snadno kontrolovali hru a dokráčeli za třetím vítězstvím v osmifinálové sérii.
