Duel dvou mančaftů, které by měly dle statistických předpokladů být na podobné úrovni, začal velmi zvolna. Leč postupné oťukávání se začalo proměňovat v menší převahu domácích. A kohouti nakonec úseku hry s lepší herní pohodou na své straně zužitkovali. Jediná malá chybka havířovské defenzívy stačila Davidu Štefkovi k otevření skóre, když svůj brejk dovršil střelou mezi betony. Havířov sice na pár desítek sekund upadl do letargie, avšak ani ta nakonec netrvala donekonečna. Slezané o sobě dali vědět už v deváté minutě, když Mokrého postupně ohrožoval Juhász a Janeček. Ani jeden ze střelců ovšem nebyl přesný.

Další impuls hostům dala nabídnutá přesilovka. V ní se dlouhou dobu Havířovští nedokázali prosazovat, neboť Mokrý v brankovišti prakticky nedovolil nic, co by ohrozilo jeho pozici. Kouzlo neprůstřelnosti však hosté přece jen zlomili. Krásnou kombinaci dokázal korunovat vyrovnávací brankou Michal Janeček, čímž na dlouhou dobu ukončil olomouckou drzost. Domácí navíc dostal do kolen i fakt, že puk do sítě ztečovala hokejka olomouckého beka. Nicméně hráči AZetu nastalé situace nezužitkovali. Litovat mohlo hlavně příležitosti Juhásze, jemuž se v další z mnoha přesilovek naskýtala možnost střely do prázdné branky. Naneštěstí pro něj ovšem puk poskočil neočekávaně na rýze v ledu.

Druhá třetina tak startovala s mnoha očekáváními. Havířov se dlouhou pokoušel o validaci své hegemonie na ledě, avšak na svůj tlak z předchozí periody navázat nedokázal. Tato teze se nejvíce ukazovala na počtu šancí, neboť Havířov nechával soupeři velké množství prostoru. Avšak oba týmy trápila dlouhatánskou dobu naprostá impotence při gólových šancích. Hlavně Dufek tak mohl slavit zneškodnění šancí, během níž už většina fanoušků cítila ve vzduchu branku. Zejména při brejku Roseckého se Štědrým už mnozí slavili, avšak chyba v komunikaci nakonec celou akci poslala mimo statistickou historii.

Přelévání převahy z jedné strany bojiště na druhou navíc pokračovalo i nadále, Havířov v touze o obrat ještě k tomu podpořila olomoucká nedisciplinovanost. Hned ze začátku vše nasvědčovalo blízké brance, když obrovské tutovky s velkou smůlou spálili Grygar i Janeček, jenže Havířovu nepomohla ani dlouhatánská dvojnásobná přesilovka.

V ní se postaral o rozruch pouze Karel Dufek, leč i on šanci trestuhodně zahodil. Hosté navíc museli překonat i komplikaci v podobě technických problémů golmanské jedničky, dvacet vteřin s nerozcvičeným Štipčákem v brankovišti ale na výsledek vliv nemělo. I přesto, psychická pohoda Havířova nebyla v kontextu proměňování gólovek po druhé přestávce úplně nejlepší.

Velké drama nekončilo ani ve třetí třetině, jelikož síly obou aktérů se možná ještě více srovnaly. Šance tak střídala šanci, ovšem ani olomoucký Indrák či havířovský bomber Bochnak nezapřeli tendenci celého duelu. Pálení šancí pokračovalo i nadále. Deset minut před sirénou se ale přece jen něco na ledě změnilo. Olomouc byla čím dál častěji v presu. Havířov sice dlouho srdnatě bránil a vyrážel do pohledných brejků, jenže jeden takový se mu vymstil. Domácí elitní formace hned po jeho utnutí okamžitě vyrazila do rozhozené obrany soupeře, kde už se David Kalač díky Rutarově efektním pasu zorientoval a napálil puk nechytatelně pod břevno.

Havířov i po tomto zásahu do vlastního nalinkovaného plánu nadále zkoušel stav věcí zvrátit, ani dlouhé power-play mu však v této snaze nepomohlo. Hanáci tudíž brali těsné vítězství, které jim zaručuje udržení na čele tabulky. Havířov naopak v nadstavbové skupině zatím svou podzimní formu hledá.

Ohlasy trenérů

Jiří Rech (asistent HC Olomouc): V zápase se přesně vyjevil charakter mužstva. Útočníci perfektně clonili soupeřovy střely, kluci tahali za jeden provaz. Nebyli jsme v ničem nijak lepší, možná jsme spíše měli větší touho po výhře, když jsme v závěrů heroicky ubránili jednogólový náskok. Naše výkony jdou rozhodně nahoru, v nadstavbě hrajeme zatím až na smolné utkání v Litvínově parádní hokej.
Tomáš Urbánek (trenér AZ RESIDOMO Havířov): Oproti soupeři jsme byli jednoznačně horší v produktivitě a proměňování gólových šancí. Zejména ve druhé třetině jsme byli lepší než Olomouc, měli jsme skoro šest minut v kuse přesilovou hru, jenomže s jednou vstřelenou brankou se prostě vyhrávat nedá. Výsledky v nadstavbě nejsou úplně ideální, ovšem skupina je jako tradičně neskutečně vyrovnaná a našlapaná. Naším cílem ovšem i přes momentální formu zůstává postupová čtyřka.