Po rozpačitém úvodu se do většího tlaku dostaly favorizované Vítkovice. Na druhé vítkovické hale začal být z jejich strany k vidění festival spálených šancí. Lepší muška chyběla předbrankovým pokusům Blahuty a Holého i tvrdým dělovkám od modré z holí Pavelky a Baila. Vítkovičtí zapomínali na zadní vrátka. Přesně v polovině první tercie ujela dvojice Novotný – Kebza, jenže jak druhý jmenovaný, tak i dorážející Schejbal Bartošáka nepřekonali.

Hanáci rázem začali být nebezpečnějším týmem. Do samostatného úniku se dostal Jergl, ale ani ten nedokázal otevřít skóre ofenzivní podívané. Ke konci první části si oba celky vyzkoušely také hru v početní výhodě, obstřelovaly sice branku soupeře, střelecký recept však stále nedokázaly nalézt. Pouhých jedenáct vteřin před první sirénou se poprvé radovali Vítkovičtí. V předbrankovém prostoru dokázal doklepnout kus černé pryže přesně pod horní tyč Patrik Zdráhal.

Do druhé dvacetiminutovky vstoupili domácí hokejisté velmi aktivně a logickým výsledkem byla druhá gólová trefa. Po pěkné kombinaci dostal naservírovánu přihrávku na zlatém podnose Patrik Zdráhal, jenž se z ideální pozice mezi kruhy nemohl mýlit. Hanáci se nemohli dostat do optimální pohody, ztráceli puky a v předbrankovém prostoru toho nedokázali příliš vymyslet. Přesto se v polovině utkání dočkali snížení, když vítkovická obrana propadla a najetý Dominik Novotný tvrdou ranou k tyči překonal Bartošáka.

Kohoutům rázem narostla křídla. Ovšem po fatální minele olomouckých zadáků se ve vlastním oslabení dostal do samostatného úniku Walker a vše hasil až připravený Lukáš. Poslat Vítkovické zpět do dvoubrankového náskoku mohl ještě v úplném závěru druhé periody při dalším úniku kapitán Plášek, ani on již skóre nezměnil, a tak před poslední tercií bylo vše stále otevřené.

V poslední třetině jakoby oba týmy zařadily ještě na větší rychlostní stupeň a přítomná hrstka diváků si tak na nezajímavost duelu rozhodně nemohla stěžovat. Postupně začala více kousat Olomouc a vynutila si souvislý tlak. Vítkovice naopak znervózněly a soustředily se na ubránění hubeného náskoku. V přesilové hře už mohlo být srovnáno. Koutský dostal před branku šikovnou nahrávku, ale opět nechal vyniknout Bartošáka.

Na druhé straně si udělal dvakrát v řadě doslova „dobrý den“ z bránící dvojice Hudeček. Gólmani obou týmů patřili k ozdobám sobotního střetnutí, což Lukáš potvrdil také tentokrát. V úplném závěru přišla namísto olomouckého náporu vítkovická ofenzivní smršť. Hosté se tak už k ničemu nedostali a odjeli z Ostravy s těsnou porážkou 1:2.

Ohlasy trenérů

Aleš Tomášek (HC Vítkovice Steel): S výsledkem jsem spokojen, s proměňováním šancí již nikoliv. Nějaké chyby tam byly, ale pramenily z toho, že jsme nevyužívali šance. Poté jsme bránili stav 2:1, potřebovali jsme tři body a podle toho zápas také vypadal. Bohužel jsme neproměnili asi pět nájezdů na gólmana, to se pak těžko hraje. Jsem rád za zisk tří bodů a věřím, že se v dalších zápasech ještě zvedneme.
Luděk Konopčík (HC Olomouc): Utkání se mi hodnotí dost těžko. Začali jsme poněkud ustrašeně, což pro mě bylo po včerejším výkonu trošku zklamáním. Od vstřeleného gólu se naše hra zlepšila. V poslední třetině jsme měli šance na vyrovnání, ale štěstí se přiklonilo na domácí stranu. Musím uznat, že Vítkovice vyhrály zaslouženě.