Úvodní třetina přinesla zajímavou pětigólovou nadílku. Už ve 3. minutě kapituloval domácí Kůdela, kterého z mezikruží propálil Frank Kučera. Hanáci ale dokázali rychle odpovědět. Přečíslení dva na jednoho využil Román Rác, jenž místo přihrávky volil střelu, a nadvakrát tak prostřelil hostujícího Kociána.
Pražanům však inkasovaný gól spíše pomohl, než uškodil, poněvadž si pak vytvořili velký tlak, který zužitkovali v polovině první části. Nejdříve se v samostatném úniku prosadil Tomáš Rubeš, na něj o tři minuty později navázal po parádní sparťanské spolupráci Stanislav Eis. Domácí ale stihli snížit ještě do přestávky, když se z pravého kruhu trefil pod víko Kociánovy svatyně Lukáš Králík.
Hanáci se ve druhém dějství snažili o vyrovnání, gól ale v závěru prostřední třetiny vstřelila Sparta. Nikým nehlídaný Daniel Přibyl si poradil s Kůdelovým betonem a zasunul puk do domácí klece. Olomoučtí se však opět dotáhli na jednobrankový rozdíl tři sekundy před druhou sirénou, z pozice mezi kruhy dostal puk za záda hostujícího gólmana podruhé v zápase Roman Rác.
Rozhodnutí přineslo závěrečné dějství, ve kterém Sparťané využili přesilovku pět na tři. Po několika neúspěšných střeleckých pokusech se nakonec od modré prosadil Jakub Kolář. Vše dokonal minutu před koncem zápasu střelou do prázdné brány Robert Sovík.
Ohlasy trenérů
Kamil Přecechtěl (HC Olomouc): Na Spartě bylo od začátku vidět, že pět kol nevyhrála. Hosté na nás vlítli a ve všech směrech přehráli. Měli větší hlad po vítězství, hráli s větším důrazem, dobře bruslili. V některých okamžicích jsme se jim sice vyrovnali a utkání trochu zdramatizovali, ale dopouštěli jsme se hrubých chyb, které zápas nakonec rozhodli.Pavel Arnošt (HC Sparta Praha): Jsme rádi, že jsme zvítězili, protože se nám poslední zápasy nedařilo. Celé utkání jsme byli lepší, jenom svými chybami jsme dostávali soupeře do šancí. V závěru jsme to chtěli zvládnout hlavně po taktické stránce. Olomouc měla sice tlak, ale my jsme si s ním velmi dobře poradili. Nezopakovali jsme chyby z první a druhé třetiny, kdy jsme vždy v závěru inkasovali.