Mountfield nastoupil do pátečního utkání v naprosto totožné sestavě jako ve Vítkovicích. Zajímavostí byla ceremonie před zahájením utkání, která patřila hradeckému kapitánovi Jiřímu Šimánkovi, jenž proti Olomouci nastoupil k 800. utkání v nejvyšší soutěži.
První nebezpečně vypadající šance utkání přišla až v desáté minutě, když na Kacetla mířil Jiří Řípa. Hradecký muž v masce si však se střelou olomouckého útočníka s přispěním štěstí poradil. O první branku utkání se na druhé straně kluziště hlásil Jaroslav Kudrna, jenže jeho střelecký pokus zhatil gólman Vošvrda.
Po Zemanově nahození se ke kotouči dostal Mikúš, jenž však nezpracoval kotouč ideálně a následnou střelou z úhlu už hradeckému gólmanovi příliš práce nepřidělal. Po Staňkově faulu měli Hradečtí možnost otevřít skóre zápasu v početní výhodě. Jenže Čápova, a ani následná Šimánkova střela za Vošvrdova záda neprošla.
Červené světlo se rozsvítilo o několik sekund později, když se po ideální přihrávce od Červeného prosadil tvrdou dělovkou Karel Pilař – 1:0. Mountfield byl po vstřelené brance na koni. Bednářova milimetrová střela jen těsně minula tyčku branky hostujícího gólmana.
I na začátku druhé třetiny byl u slibně vypadající šance Hanáků Jiří Řípa. Ten před sebou měl po souhře s Eberlem téměř odkrytou Kacetlovu svatyni, jenže hradecký gólman se včas stihl přemístit a Řípovu střelu pokrýt. Vzápětí o sobě značně dala vědět hradecká první letka. Kudrna s Knotkem v přečíslení mířili na Vošvrdu, druhý jmenovaný ale nedokázal ideálně zpracovat kotouč a zakončit.
Vošvrda musel předvádět jeden zákrok za druhým. Souhra dvou kanadských útočníků ale taktéž ztroskotala na hostujícím gólmanovi, jenž držel svůj tým. Tlak domácího celku neustával, střela kapitána Šimánka prošla Vošvrdovi mezi betony, kde se o dorážku snažil Kudrna. Toho zastavili až nedovoleným zákrokem obránci Olomouce.
Hradečtí pouštěli Olomouc ke kotouči jen zřídka. Ihnačák vyslal do individuální akce Červeného, proti jeho sólu ale Vošvrda vytáhl výborný zákrok lapačkou. Na druhé straně zkoušel Kacetlovu pozornost od modré čáry Kucharczyk, hradecký strážce svatyně však byl připraven. V závěru třetiny se ještě do zajímavé pozice dostal Köhler, Vošvrda ale navýšení skóre nepřipustil.
Třetí perioda začala v o poznání klidnějším duchu než třetina předchozí a na atraktivitě hry to bylo znát. Zajímavější pasáž se odehrála až ve chvíli, kdy byl vyloučen Knotek a Mountfield se tak musel bránit proti pěti olomouckým hráčům. U zrodu slibně vypadající akce byl Pláněk, v útočném pásmu byl ale odstaven od puku obráncem hostí.
V padesáté minutě se ale diváci ve FORTUNA aréně zvedali ze sedaček, když se na Vošvrdu hnal Kukumberg. Jeho dobře mířená střela ale orazítkovala jen tyčku Vošvrdovy svatyně. Po vybojování kotouče se na Kacetla hnal Jaroměřský, černou pryž ale zastavil Dej a zneškodnil tak šanci Hanáků.
I Kohouti o sobě ale dávali vědět a ukazovali, že Mountfieldu nenechají nic zadarmo. Na konci jejich snažení byl ale připraven spolehlivě chytající Kacetl. Necelé dvě minuty před koncem utkání zkusili Olomoučtí hru bez gólmana. Do prázdné klece se po souhře s Courchainem trefil Brian Ihnačák, a pojistil tak vítězství Hradce nad Olomoucí i podruhé v sezóně.
Ohlasy trenérů
Peter Draisaitl (Mountfield HK): Hráli jsme velmi dobře, velmi solidní zápas. Olomouc jsme celých šedesát minut nepouštěli do vyložených šancí. Na druhou stranu se potvrdilo, že hraje výborně v defenzivě, hráči se zdvojují. Tím pádem ani pro nás nebylo jednoduché prosadit se do jasných šancí. Drželi nás daleko od brány, bylo to o trpělivosti. Se zápasem jsem ale velmi spokojen a s body samosebou.
Zdeněk Venera (HC Olomouc): Letos druhý zápas s Hradcem, podruhé jsme mu nedokázali dát ani gól a pohodlně mu stačil jeden v průběhu hry. Myslím, že největší rozdíl byl v útočném pásmu, kde jsme nebyli schopni vyhrát víc osobních soubojů. Většínou jsme ztráceli puky na první hokejce. Nějaké střely jsme měli, ale docela z uctivé vzdálenosti, kromě jedné šance Řípy v první třetině.
