Znovu před televizními kamerami a znovu na začátku soutěže hostili Kohouti v 11. kole nedaleké Vítkovice. Během prvních minut to byli domácí, kteří se častěji dostávali do útočného pásma, udržet se v něm ale příliš dlouho nedokázali. Během oslabení, kdy si odpykával svůj trest Kucharczyk, zahrozily Vítkovice. Chvíli po uplynutí prvního trestu domácích ale na modré napřáhl kapitán Olomouce Martin Vyrůbalík a propálil všechno, co mu stálo v cestě.
Domácí vstřelená branka nakopla a Vítkovicím pořádně motali hlavu. V šesté minutě tak chyběl ke gólu jen kousek. Hanáci si o chvíli později zahráli i první přesilovku a ostřelovali branku Vítkovických ze všech stran, přidat druhou přesnou střelu ale nedokázali. Přesto se hráči v červeno-bílých dresech dál drželi před svatyní hostů, a tak si Kantor příliš neodpočinul. V polovině první třetiny se však hostující hráči přece jen na delší dobu dostali do útočné třetiny, Kohouti však dobře bránili svůj hubený náskok.
O chvíli později proletěla kolem pravé tyčky Kantorovy branky další nebezpečná střela Hanáků, brankář, který se do Vítkovic přestěhoval před letošní sezónou, ji ale dokázal lehce vyrazit. Hosté pak zabrali a Olomoučtí se jen stěží dostávali před bránu hostů. Kousek za modrou čárou pak zkusil prověřit pozornost Konráda nahozením Jiří Burger, puk ale skončil hodně mimo olomouckou svatyni, domácí maskovaný muž tak nemusel zasahovat.
Čtyři minuty před koncem první třetiny mohly Vítkovice srovnat, když si až do levého kruhu najel obránce Kudělka, ten ale už z pádu nemířil přesně, a tak se Konrád mohl za pukem jen ohlédnout. Chvíli na to však Vítkovičtí vystřelili od pravého mantinelu jen tak naslepo a domácí maskovaný muž musel hlídat prostor pod horní tyčí. Černý nesmysl ale přeletěl břevno. Pár minut na to obkroužil branku Herman a posílal puk vlevo stojícímu Mikúšovi, ten byl ale podražen, a tak zakončit nestihl. Hanáci si díky tomu ale zahráli další početní výhodu.
Na začátku druhé periody Kohouti ještě dohrávali přesilovku, aktivnější ale byli hosté, kteří se tlačili za vyrovnávající brankou. Svůj důraz ale přehnali, a tak na trestnou lavici putoval i bývalý olomoucký útočník Petr Kolouch. Ani další početní výhodu ale Hanáci využít nedokázali. Už v situaci pět na pět si velkou šanci vypracoval Jan Eberle, který zkoušel nadvakrát překonat hostujícího strážce svatyně, Kantor ale inkasování další branky nepřipustil.
Domácí pak zahrozili ve vlastním oslabení, když Valenta vyhodil puk, a druhý zadák z obranné dvojice zkusil ohrozit exhradeckého brankáře. Jen pár okamžiků na to nedokázal gólovou šanci proměnit Vodný. Ve 38. minutě bylo srovnáno. Zdráhal vyslal do útoku Stanislava Balána, který střelou do šibenice nedal Konrádovi šanci.
Na začátku třetí třetiny si Olomoučtí znovu zahráli oslabení, když se na lavici hanby poroučel papírově stále ještě junior Rašner. Kohouti ale situaci, kdy měli v poli o hráče míň, zvládli velmi dobře, a tak se hokejisté v modrých dresech nedostali k ohrožení Konrádovy svatyně. Dobrou šanci si vytvořil i druhý z exolomouckých hráčů, a to Kucsera. Ten využil chyby olomoucké obrany a obešel Jaroměřského, svou střelou ale vůbec nemířil přesně.
Dvanáct minut před koncem to mohly být Vítkovice, když orazítkovaly horní tyč za Konrádem. Na druhé straně si pak šanci vypracovala první lajna ve složení Laš, Knotek, Kafka, když olomoucký centr zpracoval vysoký puk a poslal jej Lašovi. Levé křídlo Kohoutů ale hledalo na pravé straně Kafku marně. V 54. minutě znovu zahrozil Kucsera, když jej domácí zapomněli na pravé straně a vítkovický forvard trefil Konráda do masky.
Tři minuty před koncem se znovu radovali domácí, když na střelu Jana Knotka z pravého kruhu nedokázal přesouvající se Kantor zareagovat. Jen chvíli na to ale Vítkovice znovu srovnaly, když po buly procpal puk za Konráda Rostislav Olesz. Patnáct vteřin před koncem zasahoval maskou i brankář v modrém, když to z pravého kruhu zkusil Holec.
Rozhodnout o tom, kdo si na svůj účet připíše větší porci bodů, tak muselo rozhodnout až prodloužení, kdy se ve dvaašedesáté minutě trefil Lukáš Kovář. Hanáci tak po sedmizápasové šňůře výher poprvé těsně padli.
Ohlasy trenérů
Jan Tomajko (HC Olomouc):
Myslím, že dvě třetiny jsme odehráli velice dobře, měli jsme dobrý pohyb, ale ve třetí jsme začali ztrácet kotouče na útočné modré čáře a vůbec jsme se neudrželi na puku. Trošičku se to obracelo proti nám, protože Vítkovice mají vynikající přechod do protiútoku a my jsme s tím měli trošku problémy. Možná je dobře, že šňůra skončila, nebude se o tom tolik psát a my můžeme začít znovu.
Jakub Petr (HC Vítkovice Steel):
Shrnul bych to zase ze dvou pohledů. Na první polovině bylo nejpozitivnější to, že jsem prohlašoval, že to ze strany Olomouce bude velmi aktivní hra a perfektní organizace v obranném pásmu, ale co se u nás málo vidí, předváděli jsme velmi aktivní forčeking. Mně se jejich styl hry hodně líbí a nám to evidentně hodně dělalo problémy. Od poloviny zápasu jsme se začali vyrovnávat, ale samozřejmě i led byl těžký, což bylo vědět a možná i soupeři začaly docházet síly. Nám se ale povedl vstup do třetí třetiny, kdy jsme se rozjezdili, ale samozřejmě vzhledem k vývoji utkání jsou pro nás dva body zlaté.
