Skvělým nástupem do utkání se prezentovalo domácí mužstvo. Už po pětatřiceti vteřinách hry se dokázal prosadit a otevřít gólový účet střetnutí Josef Podlaha. Hanáci byli i v dalších minutách hry lepším celkem, ovšem střelecky se prosadit se jim povedlo až v polovině sedmé minuty. Podlaha převzal puk v útočné třetině a zpoza hostující klece jej předložil mezi dva obránce Vsetína na hůl Anagnostisu Spatharisovi, který překonal gólmana Sachra.
Od druhé branky kohoutů uplynulo jen něco málo přes půl minuty a Mora šla už do tříbrankového vedení. Josef Podlaha získal puk v neutrální zóně a sám unikal na hostující branku. V následném souboji jeden proti jednomu uspěl a poslal puk za záda bezmocného brankáře Vsetína. Olomoučtí svého soupeře prakticky k žádnému ohrožení své branky nepouštěli a čtvrtou branku mohli přidat v přesilové hře. Po faulu Půčka ale dvouminutovou výhodu nevyužili.
Chvíli poté obdrželi stejnou příležitost také Valaši, kteří po zákroku Podlahy hráli proti čtyřem. Ani jim se ale nepodařilo olomouckou svatyni ohrozit. Schejbal v domácí kleci toho příliš v první části řešit nemusel. Výjimkou byla prudká střela Půčka, od jehož hole zamířil puk přímo do připravené lapačky domácího strážce branky.
Na začátku druhého dějství pokračovali domácí ve své útočné hře, a to se jim vyplatilo už po dvou minutách hry. Po skončení jejich vlastního oslabení uzavřeli svého soupeře v jeho třetině, a přestože branku v této pasáži hry ještě nevsítili, z následného dalšího rychlého útoku se již radovali. Kret posunul puk mezi kruhy na Tomáše Dajčara, který se trefil k pravé tyči. V průběhu šestadvacáté minuty darovali domácí svému soupeři přesilovou hru, která se Vsetínu tentokrát povedla.
Pár vteřin před uplynutím dvouminutového trestu obdržel zpoza branky přihrávku Jáchym Janošek, jehož střela nad lapačku gólmana Mory znamenala snížení. V následujících minutách se hrál poměrně svižný hokej, hra se přelévala z jedné strany na druhou, ovšem větší brankové příležitost nepřicházely. Až čtyři minuty před přestávkou se také v přesilové hře mohl blýsknout druhou brankou v zápase Dajčar, nikým nehlídaný ale puk za záda gólmana nezasunul.
Do třetího dějství se tak vstupovalo za tříbrankového vedení domácího celku, které mohl po necelých třech minutách snížit Půček, jenž v přečíslení dvou na jednoho mířil mimo tři tyče. Mrzet to hostujícího hráče ale mohlo jen chvíli, protože už po půl minutě hry se střelecky dokázal prosadit jeho spoluhráč. Střela Michala Koňaříka zaplula do levého horního růžku domácí klece. Kuriózní situaci pak museli řešit hosté. Gólman Sachr se octl v problémech s výstrojí, a tak musel na pár desítek vteřin vystřídat.
Hosté byli ve třetí třetině mnohem aktivnějším mužstvem a ve dvaapadesáté minutě se málem dostali na rozdíl jediné branky. Vilémova rána z bezprostřední blízkosti orazítkovala horní tyč olomoucké branky. Když už se hosté začali nadechovat k závěrečnému tlaku, protáhl se po pravém křídle Podlaha a před prázdnou branku posunul puk na Jakuba Galvase, který neměl problém zakončit. Necelých pět minut před koncem základní hrací doby tak vedla Mora opět o tři branky. Stejný rozdílem zápas také chvíli poté skončil.
Kohouti si tak vybojovali v prvním kole tři body za výhru 5:2. Vsetínští si na svůj první bodový příspěvek do tabulky ELIOD extraligy budou muset ještě počkat.
Ohlasy trenérů
Kamil Přecechtěl (HC Olomouc): Jako úspěšné můžeme utkání hodnotit pouze z toho pohledu, že jsme získali tři body. Hráli jsme asi tři minuty ze začátku zápasu slušně. První dvě střídání každé lajny byla dobrá, pak si hráči asi připustili, že soupeř není z těch nejsilnějších. Hra se rozpadla a neměla hlavu ani patu. Kluci byli uspokojení a přestali hrát to, co se po nich chtělo. Vsetín byl a je houževnatý mančaft. Za stavu 4:2 nastřelil břevno, takže zápas mohl skončit úplně jinak. Náš výkon byl hodně mizerný.
Jiří Weintritt (VHK Vsetín): Zápas bych rozdělil na dvě části. Tou první byl úvod zápasu, kdy jsme nastoupili velmi bojácně. Hráli jsme bez sebevědomí a bez důrazu. To bylo špatně. Kluci měli obavy ze soupeře, protože v přípravě měla Olomouc dobré výsledky. Zhruba od druhé třetiny se to změnilo, hráči začali plnit pokyny, hrát důrazněji a více napadat. Přesvědčili se, že se nemají čeho bát. I když víme, že nemáme hráče vysoké a silové, tak se dá hrát s každým. Hráli jsme poté hokej, který bychom chtěli předvádět celou sezónu.
