Olomouc byla před duelem s Trenčínem sice považována za menšího favorita, na domácí led se ovšem kohouti vraceli s vědomím úterního zaváhání 0:6 ve Zlíně. Mora sice znovu nastoupila pouze s deseti útočníky a tentokrát dokonce už s pouze šesti beky, na startu duelu tento nepoměr nebyl moc poznat. Hanáci bruslili s velkou vervou, což jen potvrdil svou obrovskou šancí Škůrek. Jeho pumelice trefila spojnici! Z velice podobného místa po malé chvílce vypálil Jakub Galvas, nicméně ani tentokrát trenčínský Michal Valent nemusel zasahovat.
Talentovaný olomoucký bek po návratu z turnaje reprezentační dvacítky ve Švédsku ukázal, že na konci letní přípravy má vynikající formu. Jen o pár desítek sekund později se devatenáctiletý bomber Jakub Galvas dostal k palbě z pravého křídla, což už na Valenta platilo. Kotouč proletěl mezi tyčkou a betonem. Dukla na olomouckou branku okamžitě reagovala zvýšeným úsilím. Šance Hudce a Frühaufa nicméně pochytal Jan Lukáš, jenž už na startu zápasu působil velmi jistě, což posléze ukázal u další tutovky Vargy při palbě z modré čáry.
Olomoucký tým ovšem trenčínský nápor dokázal přežít bez úhony a po vyloučení Bohunického se navíc svěřencům Tomajka s Motákem naskytla možnost pro uklidnění soupeřova enormního tlaku. V ní se protlačil do obrovitánské tutovky David Škůrek, avšak Valent s velkým štěstím stačil zasáhnout. Záměr přesunout ručičku vah náporu na olomouckou stranu barikády se povedl na sto procent. Hanáci oproti zlínskému zápasu ukazovali obrovský progres, v útočné fázi zaznamenali vzestup o několik desítek procent. Dokázaly to jen a jen Skladaného a Kaňovy rány, Trenčín tyto okamžiky přestál s obrovskou dávkou štěstí.
Druhou třetinu odstartovali domácí taktéž ve velkém stylu. Po fantastickém prohození Buriana se dostal ke střelbě Káňa z mezikruží, avšak ani tentokrát Hanáci na Valenta nevyzráli. Na druhé straně podobně fantastické výkony předváděl i Jan Lukáš, který zlikvidoval Hudcovu ránu z modré. Nicméně Olomouc postupně znovu navázala na svůj předchozí pres a Trenčín zatlačila k jeho bráně. Holec ani Knotek ovšem fantoma v bráně Dukly nepřekonali.
Právě Jan Knotek byl ve druhé třetině velkou postavou olomouckého ofenzivního náporu, jenomže defenzíva slovenského celku Hanákům v navýšení jejich náskoku nedovolila. Mora se stále snažila pokračovat v nastaveném tempu, nicméně právě urputný odpor soupeře jí bránil v pokračování střeleckého festivalu a uklidnění vlastních defenzivních řad. Trenčínští se tak mohli po dlouhé době dostat k ohrožení Lukášovy klece, ale letní posila znovu ukazovala své dovednosti. Hudec po bleskurychlé palbě neuspěl, stejně dopadl i další známý slovenský plejer Tomáš Starosta. Mistra světa z roku 2012 vychytal olomoucký brankář ramenem.
Ve 35. minutě přišel na řadu životní moment Michala Matiaška. Odchovanec Nového Jičína po návratu z trestné lavice okamžitě vyrazil na zteč, kam zamířil také Galvas. Spolupráce mladých talentů v domácí sestavě byla nad síly Valenta, právě rána prvně zmiňovaného útočníka po krásném brejku propadla do odkryté části branky. Trenčínský strážce brány ani poté nezůstal bez práce ba naopak. Už na 3:0 mohl skórovat také Burian, avšak Valent po odvážném vyjetí na mezikruží puk z hole exbrněnského hokejisty se štěstím vypíchnul. Těsně po tomto momentu pak málem vstřelil svou druhou branku Matiaško, avšak v klíčový moment mu puk sjel z hokejky. Dukla sice na konci druhé třetiny zkoušela ještě v přesilovce, Jan Lukáš spolu se svými kolegy v obraně ale dvoubrankový náskok do druhé sirény nakonec udrželi.
Trenčín sice na startu třetí periody znovu zkoušel otestovat kvalitu olomoucké defenzívy, avšak Radivojevič a spol. clonu před Lukášem neprostřelili. Zaúřadovat tak mohla znovu olomoucká ofenzíva. Do předních pozic se po krásné Podlahově nahrávce prodral Marek Laš, který poslal puk přesně pod horní tyčku. Ani brankář takových kvalit jako Michal Valent jeho první brance v letošní přípravě nezabránil. Trenčín znovu jako už několikrát v utkání zkoušel převzít otěže zápasu, ani tentokrát ale menší období enormního tlaku Lukášovu nulu nenarušilo.
Další výraznou postavou kromě již zmiňovaného ofenzivního esa Jana Knotka byl i Jakub Galvas. Devatenáctiletý bek prokázal zlepšení v ofenzivních činnostech, ke druhé brance a jasné nálepce „hráč zápasu“ mu ve 45. minutě scházelo jen pár milimetříků. Valent si při jeho výjezdu na pravé křídlo musel zřejmě pořádně oddechnout. Předešlá slova jen dokazují, jak produktivní byla Mora v průběhu celého utkání. K další tutovce se tudíž mohl dostat nadvakrát i Holec, avšak odchovanec Havlíčkova Brodu svou smůlu ani při duelu s Trenčínem neprolomil. Podobně o malinký kousek pak byl od čtvrté hanácké branky i Jan Káňa, Dukla však i tento moment přežila bez úhony.
Olomoucká ofenzivní řada ovšem i nadále pokračovala v náporu, dokonce i Matiaško měl velkou tutovku, jenže Trenčín všechny mezírky v obranném postavení utěsnil. Avšak Marek Laš, loňské tradiční křídlo elitní formace, se přeci jen dostal k jasné tutovce. Vykroužení na střed naneštěstí ovšem skončilo jen trefou do tyčky. V úplném závěru posléze ještě výrazně zahrozil Skladaný, o branku na 4:0 se postaral ale až Aleš Jergl, který dokázal ztečovat krásnou bombu Robina Staňka.
Ohlasy trenérů
Jan Tomajko (HC Olomouc): Oproti utkání ve Zlíně jsme byli tentokrát daleko koncentrovanější, lépe jsme bránili, obecně i start jsme měli lepší. Byli jsme daleko zodpovědnější. Trenčín má výborné mužstvo, sílu soupeře ani výsledek bych nijak nesnižoval. Pro nás to byl výborný zápas se super koncem. Znovu jsme hráli ovšem jen na deset útočníků, někteří hráči totiž mají menší zdravotní problémy krátkodobého rázu, jiní zase dostali volno. Příští týden by to už mělo snad být v tomto ohledu lepší.
Ján Pardavý (HC Dukla Trenčín): Pro nás je to bez diskuse nepříjemná prohra, naštěstí jde stále jen o přípravu. Do utkání jsme vstoupili nekoncentrovaní, šlo bezkonkurenčně o nejhorší první třetinu z dosavadních předsezónních utkání. Olomouc byla ve všem lepší. Byla výrazně houževnatějším soupeřem, stále držela svůj systém, dobře bránila i bruslila. My jsme nedokázali na vše zmíněné reagovat, i když ve druhé třetině bylo vidět menší zlepšení. Hodně nás srazila Lašova trefa, neboť právě na startu třetí třetiny jsme chtěli co nejdřív vstřelit kontaktní branku. Posléze už naši hráči odcházeli i psychicky. Rozhodla zřejmě naše absence zapálení pro hru a obecně minimum pohybu na naší straně.
