Úvodní dějství střetnutí nabídlo hodně opatrnou podívanou. Na obou mužstvech byla vidět markantní snaha neudělat první chybu, která by následně mohla vyústit v ohrožení vlastní branky. Jako první se zapotil Michal Valent, jenž musel zlikvidovat nebezpečný pokus Kucharczyka. Na druhé straně byl ve veliké šanci Pabiška, ani on ale kotouč za čáru propašovat nedokázal. Hosté se prezentovali jednoduchou, ale účelnou taktikou. Hlavními atributy pokynů trenéra Fialy byla obětová defenzíva a nebezpečné protiútoky. Valent v brance svůj tým v klíčových chvílích ale příkladně podržel.
To Bruslaři se snažili o technické pojetí hry, naráželi ale na červenou zeď, která na Halásze propouštěla minimum nebezpečných pokusů. V opravdu pro Kohouty nebezpečné situaci se na kruhu ocitl osamocený Jarůšek, horní růžek banky minul jen o malý kousek. Po vyjetí zpoza branky byl ve výhodné pozici nejproduktivnější muž play-off Milan Mikulík, i on si ale vylámal zuby na pozorném olomouckém brankáři. V závěrečných sekundách motal třetí boleslavský útok hostující obranu, Lenc ale na brankové čáře v závěru celé akce přetlačovanou s Halászem prohrál a v první třetině tak solidně zaplněná ŠKOENERGO Aréna branku neviděla.
Po návratu ze šaten už se ale skóre měnilo. Vrbata zpoza branky našel mezi kruhy volného Zdeňka Kubicu, jehož přízemní střela šla mimo dosah olomouckého brankáře. To byla ale na dlouho dobu poslední radost domácího mužstva, poté už úřadovali Kohouti. Nejprve předvedl perfektní rozbor boleslavské obrany první útok Hanáků. Puk si postupně vyměnili všichni forvardi a po sérii křižných přihrývek zakončoval do odkryté branky Pavel Selingr.
Olomoučtí hokejisté se s vyrovnaným stavem nehodlali spokojit zaraženému soupeři zasadili další ostré direkty. Nejprve jako podle kopíráku zopakovali předcházející gólovou akci s tím rozdílem, že na konci celé akci stál připravený Rostislav Marosz, Valent byl opět bez šance. V pohromu změnil pro Bruslaře druhou třetinu Pavel Ostřížek poté, co hbitě proskočil mezi obránci a překonal strážce domácí svatyně povedeným blafákem potřetí. Hosté si tak do kabin odnášeli pro někoho možná překvapivé, ale zcela zasloužené vedení.
Závěrečná třetina nenabídla žádnou reklamu na hokej. Olomouc, dobře si vědoma svého bezpečného vedení, se vpřed netlačila a místo toho na vlastní obranné čáře rozbíjela rodící se útoky Mladé Boleslavi. Celek z města automobilů jen velmi složitě odpověď na precizní obranu a čas neúprosně plynul směrem ke konci utkání. Za zmínku snad stojí jen střela Jindry, k němuž propadl kotouč ze skrumáže před brankovištěm. Proti tvrdá ráně z kruhu ale Halász předvedl parádní zákrok lapačkou.
Jiskřičku naděje vykřesal po souvislém tlaku na brankovišti nejdůraznější Lukáš Pabiška, to zbývalo do konce střetnutí necelých šest minut. V závěru utkání se Boleslavští snažili ze všech sil vybojovat alespoň remízu. Obětavá olomoucká družina v čele s výtečným Halászem už ale změnu stavu nepřipustila a Kohouti tak mohli slavit zisk prvních tří bodů. Bruslaři naopak devalvovali středeční výhru s Kladnem a musí se pokusit bodovat na tripu po soupeřových kluzištích.
Ohlasy trenérů
František Výborný (BK Mladá Boleslav): Každý zápas je samozřejmě jiný, nehráli jsme v euforii, která zavládla po zápase s Kladnem, také jsme věděli, že Olomouc bude hrát takticky vyspělý hokej. V posledních dvou letech už jsme na sebe několikrát narazili, takže si myslím, že oba týmy věděly, co od toho druhého očekávat. O zápase rozhodly naše neproměněné přesilovky, ačkoliv Michal Valent v první třetině chytil minimálně dva jasné góly, také jsme měli několik tutovek, ale do toho správného rauše jsme se bohužel nedostali.
Jiří Dopita (HC Olomouc): Zápas musím hodnotit pozitivně, odehráli jsme ho mnohem kvalitněji oproti nevydařenému utkání v Chomutově. Začali jsme velmi dobře, v první třetině si vytvořili několik šancí, nevykolejil nás ani první gól Boleslavi, na nějž jsme odpověděli třemi relativně rychlými góly. Domácí měli nápor v přesilovkách, kterých jsme jim dle mého názoru dovolili až příliš, ale odbránili jsme je slušně a zaslouženě vyhráli, protože si myslím, že při hře pět na pět jsme byli lepší. Dařilo se nám v obraně, což obzvlášť v play-off nebo baráži k týmovému výkonu patří.
