Nedělní duel začal již tradiční oťukávanou. Hradec Králové si sice nedlouho po úvodu utkání vytvořil krátký tlak, nic z něj ale nevytěžil. To z druhé strany zahřmělo pořádně. V šesté minutě bylo před Kacetlem pořádné horko. Ani tento závar, ani akce Holce se Zemanem však k brance nevedla.
O šance však nadále nebyla nouze. Jenže zatímco se Kohouti dostali do tlaku, Hradec svou šanci na vsítění branky využil. Na konci třinácté minuty se podařilo dotlačit puk za gólmana Jaroslavu Kudrnovi. Jednobrankový náskok však málem Hradci do konce třetiny udržet nepodařilo. Olomouc dostala výhodu jednoho hráče v poli a snažila se ji využít.
Střelci však postupně vyhořeli jeden za druhým. Nejdříve v přesilové hře netrefil bránu Jaroměřský. Smutnit nemusel, ani jeho kolegové však v dalších přesilovkách Kohoutů neuspěli. Ani vyloučení Briana Ihnačáka, ani další vylučování na konci třetiny ke změně stavu nevedly. Částečně i proto, že rozhodčí poslali chvíli před koncem Olomouc do tří. Rychle nabyl, rychle pozbyl však tentokrát platilo beze zbytku - sedm vteřin před koncem totiž rozhodčí poslali do tří taky hostující celek.
Úvod prostřední periody zahájila lépe Olomouc. Snažila se totiž tlačit do brány a nechybělo mnoho, aby do ní něco spadlo. Především Kafkovi pokusy nadělaly Kacetlovi nové vrásky. Šance však vystřídal zákopový hokej. Nebo spíše přetlačovaná. Hosté zahrozili sraženou střelou Courchainea, Hermanův opakovaný pokus ani neprošel přes obránce. V sedmadvacáté minutě se však dostal Hradec do tlaku a Konrád měl v bráně co dělat, aby ho ustál.
I Kacetl měl ale dost práce. Rána Buce od mantinelu byla pořádně štiplavá. Navíc i v oslabení Mora zahrozila a to po nahrávce Knotka na Laše, který však puk nestihl. Akci však vystřídala hluchá pasáž plná pološancí, které však k ohrožení ani jedné branky nevedly. Z letargie tak ve třiatřicáté minutě musel vytáhnout diváky Vodný, jehož prudká rána šla po teči vedle. Naproti tomu ukázali Kohouti i svou slabší stránku, přesilovky. Zvláště ta při vyloučení Vydareného patřila do kategorie nepovedených.
To však neplatilo o poslední minutě třetiny. Když už to vypadalo, že se nic zásadního do sirény nestane, udeřilo málem na obou stranách. Nejprve to zkusil svižnou střelou bekhendem Červený, jehož pokus ale Konrád vytěsnil do bezpečí. Na druhé straně to zahučelo ještě víc. Kafka se dostal do samostatného úniku, tísněný bránícím hráčem však brankáře nedokázal překonat.
Poslední třetinu zahájila zdravice Holce z kruhu, ránu však nadvakrát Kacetl pokryl. Ani on, ani jeho kolega v dalších minutách neměli příliš práce. Konkrétně Kacetl si musel na další zákrok počkat do 45. minuty, kdy se vytasil s betonem proti Ondruškově ráně od modré. Chvíli na to pak Holec nemířil přesně. Domácí se tak sice dostávali do šancí častěji než soupeř, nebylo jim to však nic platné. Góly z nich nepadaly.
Čas ubíhal Olomouci rychle a závěrečný tlak se ne a ne dostavit. Kohouti tak více než minutu před koncem vyzkoušeli hru bez brankáře. Nakonec se jim však nevyplatila. Na nahrávku Knotka si najel Rudolf Červený, který přebruslil obránce a bez obtíží zakončil do prázdné branky. Kohouti neodpověděli ani na tento gól a museli se před soupeřem sklonit i doma.
Ohlasy trenérů
Zdeněk Venera (HC Olomouc): Šlo o bojovný zápas. Nasazení bylo, snaha taky. Padl nám tam jeden takový propašovaný gól. Defenziva byla určitě lepší, než proti Spartě. Měli jsme určitě přes třicet střel, ale nebyli jsme efektivní. To je náš největší problém. Ani příprava nevypadala špatně, ale i v ní jsme dávali málo gólů.
Peter Draisaitl (Mountfield HK): Asi se budu opakovat, ale jsme rádi za výhru v Olomouci a navíc na začátku sezóny. Hraje se zde těžce. Zápas jsme měli dobře rozehraný, pak jsme ale často seděli na trestné lavici a to nám ho zkazilo. Bylo to takové ubojované. Málo jsme se udrželi na puku. Nebylo to stoprocentní, ale zisku tří bodů si vážím.
