Všichni diváci se ještě nedostali do hlediště a už byl k vidění první gól. A k nelibosti fanoušků se puk ocitl v olomoucké brance. Gavrus dokázal podél mantinelu prosvištět s pukem, dostat se s ním až za branku a odtud nahrát do mezikruží, kde se střelou neotálel Paul Szczechura. Kohouty inkasování mírně zaskočilo a chvíli trvalo, než se zmohli na odpověď. Ale ani na tu se hlediště nenačekalo příliš dlouho. O dva běloruské útoky později se totiž k puku dostal David Buc. Ten ho v mezikruží přistrčil Romanu Rácovi, který prudkou ránou švihem trefil přesně.
Po rychlém úvodu zápasu se tempo hry trochu zmírnilo a přibylo nepřesností. Hokejové intermezzo však netrvalo dlouho, přišlo totiž první vyloučení. Pavel Patera však zprvu na trestné lavici nemusel být příliš nervózní: jeho spoluhráči se bránili s přehledem a dokonce zahrozili únikem Knotka, který však z podobné pozice jako předtím Rác, netrefil bránu. Kohouti se navíc dostali do optické převahy po skončení jejich početní nevýhody, trio Kucharczyk, Zuzin a staronová posila Marosz hostům pomotali svým bruslením hlavy. K zakončení se však nedostali. Na druhé straně mohl poslat běloruský tým zpět do vedení Matt Elison, ale ze slibné pozice přestřelil.
V polovině úvodní třetiny si vyzkoušeli početní výhodu také domácí. Leč ani tato přesilovka příliš hokejové krásy nenabídla. To se změnilo až za vyrovnaného počtu hráčů na ledě. Zubři z Minsku dvakrát Kohoutům pořádně zatopili. Dvakrát se totiž mohl radovat z branky Eliseenko. Nejdříve se snažil dorážet, ale ani jeho druhý pokus nevyšel: střela skončila na tyči. Kromě šancí se však taky pomalu přitvrzovalo na ledě. První vlaštovkou bylo pošťuchování Mataie a Bailena, další pak přišla záhy v sérii drobných krosčeků na Švaňhala.
Ani kvalita hry však neutrpěla a diváci si mohli vychutnat velkou šanci Olomouckých. Před bránou hostí se utvořil v 18. minutě velký zmatek, který zapříčinila Paterova nahrávka a následný slepenec šancí, po kterých na ledě brankoviště zůstalo hned několik hostujících hráčů. Úkol však splnili: Patera, střílející Buc ani nikdo jiný skóre nezměnil. Stav 1:1 se však stal na začátku druhého dějství minulostí.
Podobně jako v první periodě se totiž velmi rychle prosadili hosté a za ně nikým neatakovaný Charles Linglet, který si sjel na kruh a milimetrovou střelu umístil o břevno do brány. A podobnost s úvodní třetinou nekončila, brzy po druhém inkasování se totiž mohli Olomoučané na Minsk opět dotáhnout. Pomoct jim k tomu měla přesilová hra, kterou však domácí nevyužili. Šancí však k tomu měli hned několik. Nejdříve pálil Matai, po něm vyslal prudkou pumelici od modré Laš, který však netrefil. V dobré příležitosti se objevil také Kucharczyk, ten však se střelou z první neuspěl.
Skončení přesilové hry ukončilo také tlak Hanáků. Navýšit skóre mohl Razvadovsky, ale Vošvrda si jeho pokus o skórování pohlídal. Hostím se však málem paradoxně nevyplatila další přesilovka, protože po zaváhání jeli Buc a střílející Marosz na jediného obránce. Přečíslení však zastavil pozorný norský reprezentační brankář Haugen. Přišla však další přesilovka Minsku. V ní se nejdříve mohl po zmatení obránce radovat Linglet, ale ani mu, ani tvrdě pálícímu Bailenovi se rozesmutnit tribuny nepodařilo. V 35. minutě naopak mohl zahrozit Dresler, který by si tak připsal první branku v novém působišti. Leč ani bývalému útočníkovi Karlových Varů či Slavie nebylo přáno.
Poslední část přinesla málem déja vu. Hosté se totiž opět téměř dočkali rychlého gólu a navíc z čepele střelce první branky Minsku. Tentokrát však Szczechurovu střelu ze druhé vlny za svá záda Vošvrda nepropustil. Problém měl však málem jiný muž v masce. Na Haugena však nakonec střela nevyšla, Houdek se rozhodl raději nahrát. Olomoučané se i nadále drželi v útočném pásmu, Buc, Jaroměřský, ani Pavel Patera se svou bombou neměli štěstí. Podobně se po chvíli, ve 46. minutě, vedlo i Knotkovi, který se rychle s pukem otočil, ale bekhendem Haugena nepropálil.
Připomněli se však i hosté. Hned po přejetí modré čáry prudce vystřelil Badun, po další akci se vrhli do dorážení Meleshko s Razvadovskym, ale olomoucká obrana se štěstím odolala. A když ani Eliseenko v obrovské šanci nedal, udeřilo na druhé straně. Dopředu se vrhl Ondřej Švaňhal, který se prodral mezi obránci a bekhendovou kličkou vyzrál na norského brankáře ve službách Minsku. Bělorusové mohli bleskově odpovědět, ale obrovská mela u levé tyče Vošvrdovy brány k dalšímu gólu nepřispěla. Nestalo se tak ani necelých šest minut před koncem základní hrací doby. Matai přebruslil obranu a ve chvíli, kdy se chystal zakončit, byl faulovaný. Ani následné trestné střílení mu ale ke skórování nepomohlo: mezi betony si puk místo nenašel.
Čas rychle kvapil a najednou zbývaly do konce zápasu jen tři minuty hry. A právě 58. minuta utkání přinesla hned několik zajímavých okamžiků. Minsk mohl jít nejdříve do vedení, ve vyložené šanci se ocitl Elison, který byl domácí obranou včas zpacifikován. Jenže nedovoleným způsobem, a tak se dostali ke slovu rozhodčí, kteří poslali Kohouty do čtyř. Po verdiktu si Bělorusové vzali oddechový čas, který jim však branku v přesilovce, a nakonec ani do konce třetí třetiny, nepřinesl.
Blízko ke vstřelení branky měl Minsk až v prodloužení, kdy se Lingletovi podařilo nebezpečně tečovat puk, Vošvrda byl však na místě. Na druhé straně zahrozil aktivní Buc, ale také Vošvrdův protějšek nekapituloval. Nakonec tak rozhodovaly až samostatné nájezdy. Ty se daleko více podařili Kohoutům, za které se dokázali prosadit jak Roman Rác, tak David Buc. Naopak běloruští nájezdoví exekutoři vyšli tentokrát naprázdno.
Ohlasy trenérů
Petr Fiala (HC Olomouc): Už po půl minutě jsme inkasovali, ale dokázali jsme srovnat, takže jsme rádi, že jsme uhráli remízu, byť třeba nezaslouženě, ale hráči bojovali. Každý útok zaváněl gólem a těch šancí tam bylo moc. Je dobře, že jsme nedostali nějakou nálož a myslím, že z pohledu toho, co nám ještě chybí, nám to nastavilo určité zrcadlo.
Ľubomír Pokovič (HC Dinamo Minsk): Domácí celek byl hodně hnán dopředu skvělým publikem, a to se hodně projevilo i na jejich hře, protože bojovali snad o každý puk. Utkání jsme sice začali dobře, ale postupně jsme se dostali do útlumu. Hráči zřejmě podlehli atmosféře, a také se na nich podepsala délka soustředění. To však nemění nic na tom, že Olomouc odehrála skvělé utkání, a gratuluji tak soupeři k jeho výhře.
