Pátek a sobotu strávili olomoučtí junioři opět na cestách. Poslední pracovní den nabral autobus s mladými hokejisty směr do jihomoravské metropole, kde je čekala brněnská Kometa. O den později zamířili do města perníku, kde zabojovali o body s Pardubicemi. Oba zápasy se shodou okolností proměnili ve velmi napínavou podívanou.
V Brně totiž mladí Kohouti už po čtyřech minutách utkání prohrávali 0:2, což donutilo střídat i Jakuba Urbische. Takový začátek utkání byl pro juniory určitou fackou. „Vstoupili jsme do zápasu absolutně nepřipravení. Nevím, co jsme si mysleli, nejspíš, že to půjde samo, ale přitom to byl v prvních pár střídáních neřízený chaos,“ nebral si servítky Tomáš Markl.
Juniorka ale nic nevzdala a zabojovala. Zhruba v polovině utkání sice putoval na trestnou lavici jeden z Kohoutů, Kometa ale zapomněla na nejnovější přírůstek v řadách Olomouce. Aleš Krátoška ujel domácí obraně a snížil na rozdíl jediného gólu. Jen o chvíli později to byl znovu Krátoška, který vrátil zápas zpět na začátek, když srovnal na 2:2. Brňané si sice vzali svůj náskok do konce druhé dvacetiminutovky zpátky, třetí třetina ale patřila Hanákům.
Ti předvedli parádní obrat v zápase, když v rozmezí minuty a třiceti dvou vteřin poslali puk za Jeklova záda hned třikrát! „Když začneme hrát tak, jak trenér chce, jsme schopní vyhrát s každým. Síly bylo dost, ať už fyzické nebo psychické. Hlavní impulz, který začal obrat, byl gól v přesilovce, a pak jsme během dvou minut dali další dva,“ našel klíč ke třem bodům devatenáctiletý hokejista.
Právě Markl asistoval u druhého gólu červenobílých, který vlil Olomouckým novou naději do žil a podepsal se i pod třetí gól Kohoutů. „Po dlouhé době se mi konečně něco povedlo. Spokojený jsem se zápasem, ale celkově se svou hrou moc ne. Nedaří se mi zatím příliš střelecky, ale věřím, že se to brzo zlepší. Gól jsem dal v přesilovce. Vyhrál jsem buly, Matěj Pavlovský to dal na modrou čáru Lukovi (Kraigherovi), který krásnou střelou po ledě našel moji hokejku a já to tečoval pod horní tyč,“ popsal akci, která předcházela třetímu gólu.
Po gólové přestřelce se junioři o den později vydali na východ Čech. Utkání s Pardubickými se ale změnilo spíše ve zkoušku gólmanů. Zápas totiž za stavu 1:1 dospěl až do samostatných nájezdů, a to do sedmé série, kde byli šťastnějšími domácí. Mora si tak domů odvezla bod. „Byl to zápas chudý na góly, ale myslím si, že nás hodně podržel Urbi (Jakub Urbisch). Měl tam dost výborných zákroků. My jsme měli také hodně šancí, ale nedařilo se nám střelecky,“ mrzelo hráče, který i pro letošní sezónu zůstal věrný číslu 11.
S Pardubickými se mladí hokejisté nesetkali letos poprvé. Na turnaji v úvodu přípravy patřili Východočeši k jednomu ze čtyř zúčastněných týmů. Tehdy Kohouti s týmem s koněm ve znaku změřili síly nezvykle brzy, v osm hodin ráno. Juniorům časné vstávání ani cesta autobusem ale vůbec nevadila a svého soupeře porazili jasně 6:0. V čem byl teda tentokrát takový rozdíl? „Byla to ještě příprava. Určitě zkoušeli nové hráče a nemuseli být v plné sestavě. Navíc to bylo hned na začátku sezóny. Soutěž je neskutečně vyrovnaná, každý bod je zlatý a počítá se,“ tvrdilo rozhodně pravé křídlo.
Junioři si tak z prvního vzájemného zápasu s Pardubicemi v rámci extraligy odvezli bod. Vzhledem k průběhu zápasu bylo ale dělení bodů nejlepším možným řešením. Velmi vyrovnané utkání totiž rozhodla až sedmá série nájezdů. Mohla v takovém zápase pomoci předchozí zkušenost z Brna, kde junioři zjistili, jak silný tým dokáže být? „Myslím si, že jsme se mohli z Brna trošku poučit, ale každý zápas je úplně jiný,“ věděl olomoucký útočník. Po dvou venkovních utkáních si tak junioři připsali na účet další čtyři body. „Jak už jsem řekl, každý bod se počítá a dovézt z venkovních utkání čtyři body je úspěch,“ dodal závěrem.
