Rusko jsme chtěli za každou cenu porazit
Jakube, v únoru ses s reprezentací do 16 let zúčastnil Turnaje čtyř zemí ve Finsku, jak ho hodnotíš?
První zápas proti Finsku jsme vyhráli 4:0. V první třetině jsme dobře bránili a moc je do ničeho nepouštěli. V té druhé jsme dali první gól a trochu jsme si zahrávali, protože jsme i tak hodně útočili. Museli jsme pak hru trochu uklidnit. Finové nás dost tlačili, ale gólman nám naštěstí něco pochytal. Na začátku utkání se Švédskem jsme hráli dobře, ale ve druhé pětiminutovce nám dali snad pět gólů. Byli jsme hodně vylučovaní a Švédové dali gól ze všeho, z čeho mohli, i nějaký vlastňák tam padl. Dá se říct, že jsme měli smůlu. V té druhé třetině jsme hráli lépe, ale zase nám tam spadli góly od modré čáry. Tím, jak jsme se snažili, nám nešlo vlastně nic (smál se). Ve třetí třetině jsme si dali za úkol hrát na 0:0, a to se nám splnilo. Příště tak musíme vydržet celý zápas.
Proti Rusku jsme dostali takový rychlý gól, ale nás to nesrazilo a bojovali jsme dál jako tým. Hlavně ve druhé třetině jsme Rusko k ničemu nepouštěli, ale nepodařilo se nám dát gól. V závěrečné třetině jsme si ale řekli, že už musíme něco dát a budeme střílet ze všech pozic, že je to poslední třetina na turnaji. Na začátku nám tam pak spadly dva rychlé góly a díky týmové práci jsme to dokázali dotáhnout do vítězného konce.
Sám jsi přiznal, že vás Finové místy zatlačili, přesto jste dokázali hrát bez jediného faulu a zvítězit s čistým kontem, čím si to vysvětluješ?
Musím říct, že rozhodčí nechali hru pokračovat a měli jsme vážně dobrého gólmana, Škáru (Jakuba Škarka), který to vychytal. Dávali jsme to spíš do středního pásma, ve třetí třetině už jsme hráli jistě na puku a Finy jsme nenechávali vrátit se do hry.
Druhý den jste nastoupili proti Švédům a utrpěli debakl 9:2. V čem byl rozdíl mezi dvěma severskými týmy?
Se Švédy jsme byli často vylučovaní, dělali jsme zbytečné fauly v útočném pásmu a Švédové nás tam vlastně ani moc nepouštěli. Udrželi jsme se tam jen chvilku a soupeř měl hned protiútok. Špatně jsme se vraceli a z toho byli brejky. Švédové si to umí dobře dát, takže jsme pak dostávali góly.
⇒ Utkání proti Finsku odehrála česká reprezentace na malé hale v Riihimaki
Do třetice jste změřili síly s Ruskem, které jste porazili těsně 2:1, a to až dvěma góly ve třetí třetině. Rusové ale na turnaji skončili poslední a asi neodvedli výkon, který chtěli.
Rusové na tom turnaji nehráli vůbec špatně, ale nikdy zápas nedotáhli až do konce. S námi hráli v první třetině dobrý hokej, někdy nás dokonce přehrávali, ale zdálo se mi, že už ke konci neměli tolik sil, nebo tam byly nějaké týmové neshody. Hráli jsme spolu a snažili jsme se je za každou cenu porazit.
Zápas proti Rusku byl asi ten nejlepší
Který ze soupeřů pro vás byl, bez ohledu na konečné skóre, tím nejtěžším?
Nejtěžší bylo asi Švédsko. Nevím, čím to bylo, ale přehrávali nás v každém kroku, všude byli rychleji a možná jsme byli těch inkasovaných gólech trochu nervózní. V příštích zápasech s nimi si musíme dávat pozor, nesmíme se ničeho bát a jít do toho naplno. Hlavně musíme co nejdéle udržet nulu.
A po individuální stránce? Který tým byl pro tebe ten nejzajímavější?
Nejvíc mi seděl asi zápas s Ruskem, kdy dal trenér ve třetí třetině prostor už jen třem lajnám a na konci už se hrálo jen na dvě. Tak to pokračovalo do poslední minuty, takže mě to, že mě tam nasadil, povzbudilo. Hrálo se mi dobře a za každou zblokovanou střelu jsme se pochválili, což hodně pomůže. Byl to asi nejlepší zápas. Proti severským týmům jsme nevěděli, co čekat. Ze začátku to bylo takové klidné, ale pak jsme se rozehráli.
⇒ Za Švédy se pak „šestnáctka“ přesunula do Hamenliny
Snažili jsme se podporovat a nehádat se, i když nám něco nevyšlo
Měli jste čas sledovat i zápasy ostatních týmů?
Sledovali jsme maximálně jednu třetinu, protože pak hned následovala večeře a moc času jsme neměli. Dozvídali jsme se jen výsledky přes onlajny.
Odehráli jste tři zápasy ve třech dnech, moc volného času vám tedy asi nezbylo.
Po obchodech jsme nechodili (smál se). Měli jsme jen polední klid, a to jen ten první den před zápasem s Finskem. V sobotu jsme měli trénink a hned potom jsme šli na Švédsko. V neděli nám trénink zrušili, abychom se trochu prospali, což nám pomohlo a měli jsme víc sil do zápasu s Ruskem.
Celý tým ale působil jako velmi dobrá parta, jak to vidíš ty?
Snažili jsme se být co nejvíc spolu, abychom měli takového toho týmového ducha. Snažili jsme se ve všem podporovat, i když nám něco nevyšlo a nehádat se, abychom dokázali dotáhnout zápasy do vítězného konce.
Jsem spokojený, ale mrzí mě zápas se Švédskem
Na turnaji jsi nastupoval v první obranné dvojici, jak se ti hrálo?
Trenér nám řekl, že to v přípravném utkání s dorostem Slavie v první obranné nějak neklapalo, tak to musel oživit a zkusil mě tam dát. Já jsem hrál s Bednou (Janem Bednářem) už v přípravných zápasech s Ruskem a docela to šlo. Hrálo se mi s ním dobře. Moc gólů jsme nedostali, takže dobré (usmíval se).
Jak moc jsi tedy spokojený s vlastním výkonem?
Jsem docela spokojený, jen mě mrzí to Švédsko. Rozhodně chceme být příště první. Pokazili jsme si to právě zápasem se Švédy a navíc Švédsko pak vedlo nad Finy ještě ve třetí třetině 5:0 a prohrálo 5:6, což nás naštvalo, protože jsme si mysleli, že budeme druzí. Bohužel to nevyšlo, tak jsme byli zklamaní, že jsme až třetí. Příště musíme zabrat a nedopustit se takového zkratu.
⇒ S Rusy zabojovali Češi o body ve velké hale v Riihimaki
Táta? Měl určitě radost
V olomouckém mladším dorostu jsi byl na začátku nadstavbové části nejproduktivnějším hráčem, v reprezentaci ale na svůj gól zatím čekáš, čím to je?
Tady se snažím podporovat útok, ale v repre nás třeba za stavu 1:0 koučové drží vzadu. Jednou s Finskem se nám totiž stalo, že jsme propadli a Finové z toho měli hned šance. Trenéři nám říkali, abychom negambleřili (smál se). Záleží na skóre, když prohráváme 0:2, snažíme se podpořit útočníky a dát nějaký gól, a pak se zase soustředit na udržení skóre.
Už asi tradiční otázka, co na tvou nominaci do reprezentace a turnaj říkal táta (Lukáš Galvas z HC Oceláři Třinec)?
Byl určitě rád, že jsem do Finska jel a získal mezinárodní zkušenost. Měl ale dost svých starostí. Volal jsem mu jednou za den.
S tátou hrajete oba na postu obránce, jste ale dost rozdílní, čím to je?
Táta má v Třinci jasnou úlohu. Je to defenzivní obránce, který chodí často na oslabení a dře pro tým. Mně říká, ať pořád bruslím, že když budu první vepředu i první vzadu, že nic nepokazím.
FOTO (zdroj): soukromý archiv Jakuba Galvase, Juniorský hokej SK/CZ
