Vendula Přibylová je na šampionátu pevným článkem elitního útoku české reprezentace, která potřebovala zvítězit už v základní hrací době. Do utkání vlétl tým ohromně namotivován a už po pěti minutách vedl o dvě branky. Rusky pak sice stačily vyrovnat, ale ještě v první třetině byl nerozhodný stav znovu zlomen.

Všechny tři české branky v úvodní části zařídil právě první útok. „Trenér nás hodně točil, občas nás na led posílal na dvě formace,“ popsala úvod Přibylová. „Bylo to pro nás hodně vyčerpávající, ale my jsme si věřily a snažily se. Ty tři góly vyšly z naší dobré hry.“ U dvou z nich olomoucká hokejistka asistovala a třetí nahrávku přidala krátce po přestávce. Český tým tak měl zpět vedení 4:2.

V jeho prospěch navíc hrály výsledky vzájemných zápasů z posledních světových akcí i letošních přípravných utkání. Češky si s Ruskami poradily třikrát v srpnu na domácí půdě a jednou také v září na turnaji v Německu. Vendula Přibylová jim ve čtyřech duelech vstřelila tři góly.

V průběhu druhé třetiny se ale začaly hokejistky sborné chápat oteží dění na ledě. Český tým už se nedostával ke svým útočným kombinacím, které mu do té doby přinášely obrovský tlak, a navíc propouštěl Rusky do stále nebezpečnějších akcí. Svěřenkyně trenéra Jana Fidrmuce už na tom nebyly příliš dobře ani po fyzické stránce. „Fyzička pomalu odcházela. Pak ale prostě muselo přijít srdce,“ potvrdila Přibylová.

Srdce ale prozatím nestačilo. Soupeřky po polovině utkání snížily a když se národní tým musel ve třetí třetině čtyřikrát bránit v oslabení, z toho třikrát po trestu za příliš mnoho hráček na ledě, podařilo se jim vyrovnat. Psal se čas 55:10. „Každý si určitě pomyslel, že teď je to v háji. Ale my jsme věděly, že to musíme dát, že přece nebudeme hrát o sestup. Že máme dobrý tým, máme na to a jsme lepší než Rusky.“

„Což jsme byly!“ Ano, naše bojovnice se ještě nevzdaly. Trenérský štáb si vzal oddechový čas, mladým hokejistkám s lvíčkem na hrudi vrátil do hlavy jednoznačné myšlenky na vítězství a po chvíli mohla celá střídačka nadskočit radostí! V čase 57:23 zakončily Češky parádní kombinaci gólem na 5:4. Ten se stal vítězným a postupovým. „Pocity? Super, úžasné. Udělaly jsme ale jen jeden krok a ve čtvrtfinále proti Finsku musí přijít další,“ hned se Vendula Přibylová dívala do budoucnosti.

Zápas o postup mezi nejlepší čtyři týmy čeká Českou republiku hned ve středu v 17:30 středoevropského času. Utkání na ledě hlavního dějiště MS, finské Heinoly, slibuje vynikající podívanou. Severské hostitelky budou hnány dopředu publikem, které na ně ale zároveň také může vyvinout velký tlak.

„Určitě může hrát v náš prospěch, že jsou domácí,“ potvrzovala Přibylová. Navíc odkázala i na výsledek z utkání hraného dva dny před šampionátem, kdy české hokejistky v generálce zdolaly Finsko bez inkasované branky 3:0. „Porazily jsme je, hrály jsme líp. Navíc jsme byly ještě unavené po cestě. Tak snad to všechno bude hrát pro nás. Už se musíme jenom koncentrovat.“

Právě hráčce olomouckého mladšího dorostu by se ale kolena v žádném případě rozklepat neměla. Vždyť šestnáctiletá hokejistka má za sebou už i představení v dresu seniorském! Na přelomu loňského března a dubna se stala dokonce článkem týmu, který zvítězil na mistrovství divize I a postoupil mezi elitu.

„Co se mi honilo hlavou, když jsem poprvé dostala pozvánku? Byl to báječný pocit. Řekla jsem si, že si můžu jet zahrát a odkoukat věci od starších, zkušených hráček,“ neskrývala Přibylová nadšené vzpomínky.

Může tak porovnat i obě ženské kategorie, s nimiž má živé zkušenosti. „Myslím, že je to ve většině ohledů stejné. Jde akorát o to, že tým v áčku se zná dělší dobu a jsou taková větší parta. Ale to je jen o té známosti, o té době, jak dlouho se znají. Jinak hra, povzbuzování, to všechno je stejné.“

Vendula Přibylová srdnatě bojuje v českém dresu a potvrzuje, že ve svém ročníku je jednou z nejlepších. Na druhou stranu, reprezentační povinnosti si plní v takové míře, že na boj v olomouckém dresu ji už příliš prostoru nezbývá. „No… to je pravda. Vím, že to tam není úplně v pořádku. Teď jsem tady, abych reprezentovala Českou republiku, ale v Olomouci bych ráda pokračovala,“ uzavřela Přibylová.