Jakube, kdy jste se dozvěděl o možnosti odejít do Olomouce?
Nějaké náznaky byly už dřív, mluvilo se i o tom, že bych mohl nastoupit proti Pardubicím, pak mi ale řekli, že mám přijet později.

Do Olomouce máte vyřízené střídavé starty z Havířova, do jaké míry můžete být spokojení s průběhem sezóny právě v Havířově?
Rozhodně nám to nevyšlo podle představ. Bohužel jsme nezachytili začátek sezóny a táhne se to s námi do konce. Bojovali jsme o desítku a ještě uvidíme. Zatím to neskončilo, ale bude hodně těžké probojovat se alespoň do předkola.

Olomouc je na tom, co se umístění týče, podobně jako Havířov, co čekáte od nového působiště?
Zatím jsem nad tím nepřemýšlel. Pokusím se odvést maximum a uvidíme. Stejně jako v Havířově, je i tady hlavním cílem nehrát baráž.

Během své kariéry jste vystřídal Havířov a Mladou Boleslav, nastupoval jste i v reprezentaci, je v Olomouci někdo, s kým se znáte?
Moc ne, jde hlavně o kluky, se kterými jsem hrál v Havířově, což je Robin Staněk, David Škůrek a Roman Rác.

Zdá se, že se vás hned ujal Alex Rašner, se kterým jste se potkávali v reprezentaci, je vaší určitou spojkou se zbytkem kabiny?
Určitě ano. S Alexem se známe už dlouho. Celý život jsme spolu jezdili na výběry, pak i na reprezentace. Je s ním sranda (smál se).

Je pravděpodobné, že budete pomáhat jak Olomouci, tak Havířovu, jak náročné to pro vás bude?
Uvidí se, jak se kluby domluví, jestli budu jezdit na každý zápas do Havířova nebo budu zůstávat v Olomouci. Zatím to nevím.

V extralize jste pár zápasů odehrál už v minulosti, dá se tedy říct, že to pro vás není příliš velká neznámá?
Mám úplně miniaturní zkušenosti, kdy jsem naskočil do pár zápasů za Boleslav. Trošku vím, co od toho čekat, ale jsou to dva roky, takže uvidíme (usmíval se).