Ne vždy se před televizními kamerami daří. Kohouti si atraktivní, pro ně však smolný, zápas vybrali v duelu s Litvínovem. Domácí rychle vedli, o svůj hubený náskok ale brzo přišli. Litvínovští stihli ještě během prvních dvaceti minut poslat puk do olomoucké sítě třikrát. Hanáci ovšem ukázali, že vzdávat se rozhodně neumí. Do začátku třetí třetiny dokázali srovnat, pak ovšem mířili přesně jen Litvínovští. „Myslím, že jsme jako mužstvo odvedli dobrý výkon, málem jsme celý zápas otočili, ale Litvínov využil každou naši chybu. Je nám to lito,“ hodnotil utkání zklamaně Dávid Buc.
O tom, kde byla chyba, že hosté dokázali vyrovnat slibně odstartované utkání, se Buc dlouze rozpovídal. „Po tom, co se Litvínov dostal do vedení, jsme měli před sebou myslím přesilovku pět na tři. Na to se musíme lépe soustředit a odskočit soupeři. Hosté se dostali prakticky poprvé do třetiny a dali gól. My jsme pak hráli až příliš otevřený hokej a oni nám znovu znovu ujeli,“ vracel se ke klíčovým okamžikům člen druhé formace.
„A ten třetí gól? Na to si musíme dávat pozor. Zbývalo dvanáct sekund do konce třetiny, takže musíme být koncentrovaní. Stala se ale chyba. Je ale dobře, že jsme se ve druhé třetině dokázali vrátit do zápasu a znovu jsme útočili. Podíl na tom měli i diváci, kteří nás burcovali a hnali dopředu. Jenže pak přišla třetí třetina a bylo to to samé jako v té první, takže se to těžko hodnotí,“ litoval ztracených bodů.
Vstup do utkání se ovšem Kohoutům povedl, když už v první minutě po střele Skrbka šikovně tečoval černý nesmysl za záda Francouze právě Buc a otevřel tak skóre źápasu. „Viděl jsem, že Pavel (Skrbek) udělal v protisměru kličku, takže jsem se snažil jít do středu mezi kruhy a jak mi nahrával, snažil jsem se to tečovat. Ono to tam spadlo,“ popisovala, co předcházelo prvnímu gólu, olomoucká sedmnáctka.
Svůj gól slavil Buc poměrně zajímavě. V rukou Slováka ve službách Mory mohli fanoušci zahlédnout drobnost, kterou každý důvěrně zná, a to dětský důdlík. „Ano, byl to dudlík. V úterý se mi narodil syn, takže jsem slíbil, že pro něj dám gól a povedlo se,“ usmíval se novopečený otec.
Chvíli po tom, co se Vervě podařilo otočit vývoj utkání, měli domácí k dispozici dvě přesilové hry pět na tři. Především ta druhá, zhruba v polovině zápasu, ale Olomouckým vůbec nevyšla,když se kombionovalo možná až moc. Francouz tak mohl být poměrně klidný, příliš střel totiž jeho bráhu neohrožovalo. „Snažili jsme si nahrávat, protože hráči Litvínova stáli v cestě střely na branku, takže jsme se je pokoušeli rozhodit. Někdy je jednodušší vystřelit na bránu a nějak se to tam protečuje,“ vysvětlovalo levé křídlo.
Až Hanáky přejde prvotrní zklamání z nepovedeného zápasu, budou mít přece jen důvod uznat, že utkání s druhým týmem tabulky, neskončilo tak špatně, jak to možná na první pohled vypadá. Olomoučtí totiž dokázali čtyřikrát překonat pravidelného reprezentanta Pavla Franocouze. „Pokud dáme doma čtyři góly, navíc reprezentačnímu brankáři, určitě bychom neměli dostat pět. Je to příliš mnoho, obzvlášť na domácím ledě,“ věděla předsezónní posila Kohoutů.
Mora si tak opět dokázala, že hrát může s každým. Pomohlo jí to tedy? „Do každého zápasu jdeme naplno a chtěli jsme zdolat i Litvínov, bez ohledu na to, že je druhý v tabulce. Bohužel se nám to ale nepodařilo,“ dodal závěrem Buc.
