Tomáš Dajčar

Šestnáctiletý obránce Tomáš Dajčar už patří ke stálicím české sedmnáctky. Urostlý bek tak ani tentokrát nechyběl na prosincovém přátelském utkání „Červení versus Bílí“, kde se širší výběr předvedl před trenéry před konečnou nominací na tři zápasy s Finskem na konci roku. Utkání potvrdilo očekávání, a tak byli fanoušci na ledě zimního stadionu ve Slaném svědky velmi vyrovnané bitvy. Téměř „bratrovražedný souboj“ nakonec rozhodlo až prodloužení, ve kterém se z výhry 4:3 radovali červení, jejichž členem byl právě i Tomáš Dajčar.

Na konci roku, od 28. do 30. prosince, změřila sedmnáctka síly s Finy hned třikrát. Putovní turnaj, který začal v Českých Budějovicích, prošel Strakonicemi a skončil v Táboře, vyzněl lépe pro Čechy. Výběr pod vedením trenéra Hakena na úvod porazil severský celek 4:2 a Dajčar si připsal asistenci u posledního gólu, ve Strakonicích se ale českým dorostencům nedařilo. Sedmnáctka zabrala pozdě a svému soupeři v gólové přestřelce podlehla 4:5. Velmi vyrovnaný třetí zápas nakonec v Táboře rozhodovaly až samostatné nájezdy, ve kterých byli šikovnější Češi a za výhru 2:1 brali dva body.

Jakub Galvas a Ludvík Rutar

Výbornou sezónu zažívá česká osmnáctka. Silný výběr ovládl už letní Ivan Hlinka Memorial Cup, kde získal historické zlato, s velkým očekáváním se tak vydal na konci prosince i do Švýcarska na tamní Turnaj pěti zemí. Chybět nemohli ani olomoučtí obránci Jakub Galvas a Ludvík Rutar. Češi se na úvod turnaje postavili v derby Slovensku a po gólové přestřelce slavili výhru 6:5 v prodloužení. Galvas navíc nahrával na poslední český gól v základní hrací době.

Parta kolem kapitána Kerna si o den později poradila i s Německem, které přehrála poměrem 5:2. Pak ale čeští junioři narazili na Finsko. Utkání se vždy velmi těžkým soupeřem rozhodoval až závěr druhé třetiny a úvod té třetí, kdy se Češi trefili třikrát. Po šedesáti minutách se tak radovali z výhry 3:1. Svůj velmi dobrý výkon korunovali výhrou nad domácími Švýcary 6:3. Na turnaji tak brali díky ztrátě jediného bodu zlato!

Jakube, ve Švýcarsku jste nebyli poprvé, jaký na vás udělalo dojem?
Švýcarsko jsme navštívili poněkolikáté a pokaždé je prostředí turnaje krásné, takže to na nás udělalo dobrý dojem.

Pomalu, ale jistě se blíží mistrovství světa, cítíte stupňující se tlak nebo určitou nervozitu?
Ne, to určitě ne. Turnaj je až za docela dlouho, takže žádný tlak nebo nervozitu necítím.

Ludvíku, jak sis užil Turnaj pěti zemí a hlavně další první místo?
Po zranění to byl můj první turnaj za repre, takže to pro mě bylo skvělé. Prvním místem jsme s kluky potvrdili, že jsme dobrý tým s kvalitními hráči.

Který soupeř byl podle tebe nejtěžší?
Na téhle úrovni už jsou všechny týmy hrozně vyrovnané, ale jako nejtěžší soupeř mi přišli rozhodně Finové.

Rok Macuh a Matic Jeklič

Útočníci juniorky, Rok Macuh a Matic Jeklič odcestovali na začátku prosince zpět na Slovinsko, kde se s národním týmem do 20 let připravovali na blížící se mistrovství světa skupiny B, divize I. V týdnu od 11. do 17. prosince se postupně utkali s Anglií, Polskem, Itálií, Ukrajinou a Maďarskem. Slovinci v úvodním zápase porazili Anglii těsně 4:3 v prodloužení, o den později ale nestačili na Polsko a museli se smířit s prohrou 3:5. Po jednodenní pauze si Slovinci ale spravili chuť utkáním s Itálií, kterou rozstříleli 7:0. Z výhry se radovali i v duelu s Ukrajinou, které nastříleli čtyři branky a sami inkasovali jednou. Na závěr však těsně podlehli Maďarsku 3:4.

Matic Jeklič si během mistrovství připsal čtyři body, když dvakrát gól sám vstřelil a dvakrát na něj nahrál. Rok Macuh překonal brankáře soupeře jednou.

Matici, na mistrovství světa jste bojovali o postup do lepší skupiny, to se ale nepovedlo a skončili jste třetí. Jak jste spokojení?
Nehráli jsme špatně, ale chybělo nám asi trochu štěstí. Se svým výkonem spokojený jsem.

Kdo ze soupeřů byl podle tebe nejtěžší?
Asi Maďarsko.