Foto: Karolina Martinková

2014/15 – Slušná sezóna na jaře ztracena

Nováčkovská sezóna šla Kohoutům přesně podle plánu. Brankářská dvojice byla stabilní a i díky produktivní trojici Martin Cibák – Rostislav Marosz – Roman Rác hráli olomoučtí v klidném středu tabulky.

Když jsme ve 36. kole sledovali demolici Mladé Boleslavi 7:4 a posun na osmé místo tabulky, začalo se v kuloárech špitat dokonce o play-off. Tehdy ještě nikdo netušil, jak těžká zkouška Hanáky ještě čeká.

V následujících patnácti zápasech inkasovali svěřenci Petra Fialy celkem 61 gólů a ani jednou nevyhráli. Produktivní první formace se rozpadla a bodové konto zastavilo. Kvůli tomu Mora zamířila opět do baráže, kde se zachránila, poučena touto sérií porážek.

2015/16 – Braňo efekt

Do další sezóny nevstoupili Kohouti o moc lépe. V prvních dvou kolech padli proti Spartě i Hradci Králové a trenér Venera potřeboval impuls. Usoudil, že lepší momentální formu má nově příchozí gólman Branislav Konrád, ze kterého udělal jedničku.

Jak se ukázalo, byl to geniální tah – Hanáci vyhráli sedmkrát v řadě, v nejbližších deseti zápasech vybojovali 24 bodů a rázem bojovali o čelo tabulky. Velmi produktivní byl také útok (2,8 gólu na zápas) podpořený životní formou obránců Pavla Skrbka a Martina Vyrůbalíka.

Mora sezónu dokončila na pátém místě (historicky nejlepší umístění od postupu v roce 2014). Braňo se stal nejlepším brankářem základní části a pomalu si začal budovat pověst klubové legendy, kterou se poté také stal.

2018/19 – Stíhací jízda až do čtvrtfinále

Poslední předcovidovou sezónu Hanáci začali dobře, ale v zimě se kvůli rozsáhlé marodce propadli až na 11. místo tabulky. Právě v této pozici jeli v rámci 46. kola na Spartu.

Svěřenci Zdeňka Motáka v Praze zvítězili 3:1 a další více než dva týdny nenašli přemožitele. Díky této neuvěřitelné formě se vyšvihli až na 6. místo a šli přímo do čtvrtfinále. V něm se utkali s Plzní. Na tuto sedmizápasovou vřavu vzpomínají všichni Hanáci s láskou a hrdostí.

V tehdejším týmu fungovalo zkrátka vše. Jan Lukáš podával v bráně až haškovské výkony (v tomto období přes 96 % úspěšnost). V životní formě byli také Aleš Jergl, Zbyněk Irgl nebo Vilém Burian. To vše svými nadstandardními schopnostmi doplňovali Jan Knotek, Martin Vyrůbalík, Jakub Gavas a další.

2024/25 – Sešup do baráže po deseti letech

V únoru 2025 Hanáci finišovali jednu z nejhorších extraligových sezón v historii klubu. Olomoučtí sbírali body téměř výhradně v plecharéně a jen díky těsné výhře v Litvínově nepadli na poslední (barážovou) pozici.

K tomu nakonec stejně došlo. Tým Róberta Petrovického následně prohrál sedmkrát v řadě, včetně šestigólových přídělů od Liberce a Třince. Není se tak čemu divit, že na poslední domácí zápas s Plzní dorazilo pouhých 3 346 diváků. Ti si mohli užít alespoň branku vstřelenou teprve šestnáctiletým Alexejem Kubátem, který tak prožil parádní debut v Extralize.

Barážovým soupeřem pro Moru byla Dukla Jihlava. Kvůli rekonstrukci její arény se všechny zápasy hrály v Olomouci. I proto v sérii zvítězili Kohouti poměrem 4:0 a dopřáli svým fanouškům alespoň oslavy udržení, spojené s rozlučkou velké části tehdejšího týmu.

A Hanáci, nezapomeňte, že již v úterý 11. srpna od šesti hodin večer hrají Kohouti svůj první přípravný zápas, ve kterém se v plecharéně utkají s Vítkovicemi.

Za poskytnuté statistiky a text děkujeme Jiřímu Masničákovi.