Baráž ovlivnila řada faktorů
Máte za sebou velmi náročnou první sezónu v extralize, jak hodnotíte závěrečnou část, baráž?
Podle toho, jak to dopadlo, to můžu hodnotit úspěšně. Měli jsme dobrý začátek, pak tam byl trošku výsledkový, a ve dvou zápasech i herní, výpadek. Naštěstí jsme to ale zvládli a dopadlo to dobře.
Po dobrém vstupu do baráže se dostavila, možná ne typická krize, ale herní výpadek, čím si to vysvětlujete?
Byla to krize. Roli ale hrálo více faktorů, například zranění některých hráčů, třeba Jirky Trvaje se na to podepsalo. K tomu se ve spoustě zápasů přidalo ne úplně korektní rozhodování rozhodčích. To jsou ale věci, na které se člověk nechce vymlouvat. Nebyly to nějak zásadní věci, ale určitě se to na tom podepsalo. Měli jsme tu asi dvě sezení s Pavlem Halasem, šéfem rozhodčích, a dal nám v podstatě z 95 % v případech, které jsme dávali k prošetření, za pravdu. To už ale člověk nevrátí. Pak se to tak nějak nakupilo, nervozita hráčů, trochu tlak od diváků, kteří si, včetně hráčů, mysleli, že sezóna bude v pohodě a dotlačíme to do play-off.
Po Chomutovu se kluci semkli
Velkou kritiku jste slyšeli i ze strany fanoušků především za domácí utkání s Chomutovem, kdy jste prohráli 2:5, pak se ale herní projev zlepšil, hrál svou roli i právě špatný zápas s Piráty?
To si právě nemyslím. Doma jsme odehráli výborné utkání se Slavií (2:0), kdy Slavia opravdu mohla jen děkovat Furchovi, že to skončilo jen 2:0, pak jsme hráli na Slavii, kde jsme prohráli 1:2, ale hráli jsme velmi dobře. Jediné utkání, kde jsme hráli opravdu špatně, bylo to první v Budějovicích, kdy jsme prohráli 3:4 a bylo to z naší strany vážně špatné. To utkání s Chomutovem, troufám si říct, ovlivnily tři rychlé góly. Hráli jsme dobře, ale dostali jsme góly prakticky ze všeho a už jsme neměli sílu to otočit. Nemyslím si ale, že by to byl takový propadák, jako třeba v Budějovicích.
Hráči přiznali, že jste si pak museli v kabině něco poměrně důrazně říct, evidentně to pomohlo.
V kabině si můžeme říct, a taky jsme si říkali, spoustu věcí během celé sezóny. Tam to není o tom mluvení, ale o tom, aby k tomu kluci přistoupili zodpovědně a na ledě na 100 %. V kabině si můžeme říkat, co chceme. Poměrně dost hlučno a dusno bylo v zápase v Budějovicích, kde jsme prohráli. Na Slavii jsme prohráli, ale nemohli jsme klukům téměř nic vyčíst. Dostali jsme dva góly z brankoviště, jinak jsme hráli výborně. Bylo dobře, že jsme si po domácím zápase s Chomutovem (2:5) něco řekli a od dalšího utkání opravdu bylo vidět, že se kluci semkli a hráli jako jeden mančaft.
Druhý zápas v Chomutově byl strašně důležitý
V posledních šesti utkáních se vám vždy podařilo bodovat, což bylo velmi důležité, možná nevyhnutelné…
Tam už to potom ani jinak nešlo. Strašně důležité bylo, že jsme vyhráli zápas v Chomutově, který jsme měli výborně rozehraný, ale nakonec jsme se klepali až do poslední vteřiny (4:3). Kdyby kluci hráli tak, jak hráli v posledních dvou kolech, což ovšem nejde, vždycky jsou nějaké výkyvy, tak mohla být baráž rozhodnutá v náš prospěch rozhodně dřív.
Na chvíli na sebe strhla pozornost Slavia, která před posledním vzájemným utkáním tvrdila, že má velké zdravotní problémy. Zápas jste odmítli odložit, jak to tehdy bylo?
Chyběl jim, myslím, jen Juraj Valach. Tvrdili, že mají střevní chřipku, ale to musí vědět jen oni, jak to bylo. Mysleli jsme, že i Valach bude doma, ale byl na střídačce, takže tam asi bylo jiné zranění. Je to pro ně jeden z čtyř klíčových hráčů, tak to možná proto chtěli odložit. Kdyby se to stalo v základní části, tak jsme se asi domluvili a odložili to, ale zkoumali jsme to a v této fázi to nešlo nikam odkládat. Bohužel se pak ukázalo, že to bylo jen kvůli jednomu nebo dvěma hráčům.
Play-off je za odměnu, v baráži se dá hodně, hodně ztratit
Během tří sezón jste třikrát hráli baráž, jak náročné to pro vás bylo?
V prvním roce to asi nikdo nečekal. Chtěli jsme dopadnout co nejlíp, ale bylo to spíš o tom, že jsme si to vyzkoušeli. Druhý rok jsme sice nevykřikovali, že se do baráže chceme dostat, ale bylo to naším cílem. Nikdo ale neměl nijak velké oči, že by se nám to mělo podařit. Pro prvoligové mančafty, v roli, v jaké jsme byli my, kdy jsme neměli nijak velký rozpočet, a nikdo na nás netlačil, že se do baráže musíme dostat, jinak to bude problém, se hraje určitě líp než, když potom zachraňujete extraligu. To je vždycky psychicky mnohem náročnější.
V play-out a baráži nastupovali hráči jako Michal Vodný, Martin Janáček nebo Aleš Jergl, kteří toho za Olomouc v základní části příliš neodehráli, nebo vůbec nic, jak jste s jejich výkony spokojení?
Kluky, kteří tu sice hráli málo, ale měli jsme je v záloze v první lize, známe a víme, že jsou schopní zaskočit a baráž odehrát. Každý, kdo se zapojil, tak se toho zhostil víceméně bez problémů. Samozřejmě, že je to pro hráče těžší, když hrají celou sezónu v první lize, ale zvládli to.
Celkem třináct hráčů odehrálo všechny tři baráže, projevily se získané zkušenosti?
Já tvrdím, že tato soutěž není o zkušenostech. Projeví se hlavně, jak je kdo ne fyzicky, ale psychicky odolný. Baráž je opravdu velmi náročná. Je mnohem horší než play-off, kdy v play-off člověk hraje uvolněně a může podat jen to nejlepší. Když to nevyjde, nic moc se nestane. Play-off je pro valnou většinu týmů úspěch, možná vyjma Třince, Sparty nebo Komety, kteří si kladou před sezónou velké cíle. Pro ostatní je to za odměnu, naopak v baráži se dá hodně, hodně ztratit.
