Lukáši, v mladším dorostu se vám dařilo zhruba do poloviny základní části, dokážeš si vysvětlit, proč to pak nešlo?
Mám pocit, že ze začátku nám šlo o místa, všichni jsme se chtěli ukázat, a proto jsme hráli naplno a důrazně. Teď mi ale přijde, že jsme to trochu vypustili a už se nesnažíme jako na začátku. To se dá ale ještě změnit.

Patříš k oporám obrany mladšího dorostu, jak vnímáš svou roli v týmu?
Samozřejmě jsem za to rád a snažím se být co nejvíce užitečný pro tým. Hlavně se snažím povzbuzovat kluky v kabině, nejčastěji při zápase a taky o to, abychom se trochu dali dohromady jako tým, protože hokej není o individualitě, ale o týmu.

Bodově jsi na tom v mladším dorostu velmi dobře, mezi obránci jsi nejproduktivnější (3+6), jak bys se charakterizoval? Kdo je tvým vzorem?
Bodově se mi celkem daří, sice jsem bohužel ztratil několik zápasů, kvůli otřesu mozku, ale musím se už zařadit zpět, jako by se nic nestalo. V poslední době, nebo přesněji od Světového poháru, jsem začal sledovat Michala Kempného pro jeho schopnosti v ofenzivě. V olomouckém áčku se mi podobně líbí Martin Vyrůbalík.

Dostal jsi příležitost nastupovat i za starší dorost, kde jsi odehrál zatím pět zápasů, překvapila tě nabídnutá šance?
Určitě si toho cením. Před sezónou jsem si říkal, že bych to moc rád zkusil. Jen jsem tam bohužel ještě v sobě nenašel jistotu a odvahu.

V čem je podle tebe rozdíl mezi mladším a starším dorostem?
Nejlépe jsem to poznal v prvním zápase. Starší dorost je o hodně rychlejší a hlavně je tam na všechno mnohem méně času než v mladším dorostu.

Byl někdo, kdo si tě ve starším dorostu vzal tak trochu na starost a vysvětlil ti, co a jak chodí?
Jsou tam někteří kluci, které jsem znal už dřív. Třeba s Danem Paťavou jsem minulý rok hrál ve Vsetíně. Znal jsem se už s Jirkou Krátkým, ale nejvíc mi takhle pomáhal asi Tom Holiš, protože jsem s ním většinou hrál.

V mladším dorostu vás čeká boj o záchranu, co bude nejdůležitější?
Myslím si že, kdybychom se vrátili k tomu, jak jsme hráli první zápasy sezóny a dostali se do toho, tak můžeme hrát ještě o vrchní příčky druhé skupiny, ve hře je ještě hodně bodů. Hlavně si musíme uvědomit, o co hrajeme.

I když se týmům nedaří, jak jsi spokojený se svými výkony a jaké máš pro letošek cíle?
Když se nedaří týmu, tak nejsem většinou spokojený ani se svými výkony. Mým cílem je, abychom se dali hlavně co nejvíce dohromady s týmem, a potom bych začal přemýšlet o mých osobních cílech.