I třetí přípravný zápas olomouckých juniorů se protáhl až do samostatných nájezdů. Kohouti jako první vedli, Poruba ale s extraligovým soupeřem držela krok a nakonec se radovala z vítězství v individuální disciplíně. „Jde vidět, že ještě nejsme tak sehraní a lítáme od ničeho k ničemu. Zápas nebyl moc povedený, přizpůsobili jsme se tempu soupeře,“ hodnotil utkání Jan Kropáč. „Přesně tak, z naší strany to nebyl nijak výborný výkon. Tahali jsme nohy, bylo trochu cítit vyčerpání z náročného týdne a horka,“ dodal Tomáš Ministr.
Osmnáctiletý útočník dostal ve všech třech dosud odehraných zápasech prostor v první lajně, což pro něj bylo poměrně velké překvapení. „Je to pro mě novinka. Hrál jsem první tři zápasy v úvodní lajně a je to samozřejmě pěkné. Musím ale makat dál a zůstat nohama na zemi,“ měl jasno.
Kromě první lajny a kapitánského céčka se odchovanec Přerova dočkal i svého prvního letošního gólu. Ten byl zároveň první brankou utkání. „Gól padl se štěstím po závaru před bránou. Mates Pavlovský dostal pěknou přihrávku od Jakuba Müllera, položil si gólmana a chtěl to dát asi pod víko, ale trefil jen břevno a já to baseballově sklepl ze vzduchu,“ popisoval svou branku.
V minulém roce ještě levé křídlo pomáhalo svému kmenovému klubu, a to Přerovu. Tam si Ministr několikrát vyzkoušel i post obránce, letos ale nastupuje pouze za Hanáky. „Minulý rok jsem toho víc odseděl, než odehrál, ale měl jsem štěstí, že mi během prvního půl roku v Přerově dávali trenéři Verlik s Kočarou celkem velké šance něco ukázat. Druhá polovina byla celkem zajímavá, chvíli jsem hrál, chvíli ne. Jsem rád, že mám teď takovou důvěru od trenéra,“ řekl hráč nosící dres s číslem 16.
O další dva kotouče za zády Zavadila se postaral Jan Kropáč. Forvard s jednadvacítkou nejprve navýšil olomoucké vedení, a poté v přesilovce nasměroval puk do sítě a srovnal stav utkání na 3:3. „Jeden vyplynul z toho, že trénujeme důraz do brány, takže jsem toho po nahození od Lukáše Spurného využil a spadlo to tam. Při tom druhém gólu jsme hráli přesilovku, puk se dostal k Jardovi Škodovi, který poslal plachtící střelu a já ji tečoval až za gólmanova záda. Jsem rád, že jsem dal dva vyrovnávací góly, ale je škoda, že jsme nedokázali vyhrát,“ mrzelo forvarda s jednadvacítkou na dresu.
I odchovanec Olomouce hrál v minulé sezóně poměrně nepravidelně. V minulé sezóně si připsal deset bodů, ze dvou gólů tak měl velkou radost. „Je pravda, že ode mě nejsme zvyklí na takovou gólovou smršť,“ smál se. „Jsem hlavně rád, že jsem nebyl ani jednou na trestné a neoslabil tým. Jsem rád za každý gól, a když padnou dva, je to ještě lepší. Jsem rád, že to mohla vidět moje mamka,“ byl rád.
