Radim Matuš: Nebyl problém mezi kluky zapadnout
Jednou z již zmíněných posil je i dvacetiletý útočník Radim Matuš. Starší ze dvou třineckých posil olomouckého kádru objasnil, jak proběhl jejich přesun do hanácké metropole.
„Měli jsme teď volný týden, protože je před Vánocemi, ale zavolal mi pan Podlaha, že bychom měli jít pomoci do Olomouce, protože je tu hodně zraněných. I když nevím, jestli je to pomoc, ale aspoň zaskočit za kluky, kteří jsou mimo. Pak to přišlo i z Třince. Nakonec jsme hráli už proti Mostu a v sobotu proti Ústí. Nevím ale, jak to bude dál, protože se 25. prosince jede na Spartu, takže netušíme, jestli tady budeme nebo ne. V neděli ale máme být zase na tréninku v Třinci, takže si myslím, že tady budeme jen ojediněle,“ rozpovídal se třinecký odchovanec o tom, co ho přivedlo k Hanákům.
Šikovný útočník patřil především mezi tahouny třinecké juniorky, když v sezóně 2012/2013 nasbíral ve 33 zápasech 61 bodů. I v jeho dalších působištích se mu v minulém ročníku dařilo. Za A tým Ocelářů, Šumperk a Vsetín si připsal za 21 zápasů dohromady devět bodů. V sezóně 2013/2014 vystřídal jen dva týmy, a to stejného klubu, když nastupoval za třinecké juniory (4 zápasy, 4 body) a seniory (26 zápasů, 2 body). Také v Olomouci už si stihl otevřít účet, když v zápase proti Ústí nad Labem asistoval u prvního gólu Aleše Jergla.
„V sobotu už tam něco bylo, ale nevím, jestli mi to šlo i v Třinci. Možná v juniorce, ale v seniorském hokeji jsem těch bodů moc neměl, ale my mladí kluci jsme vděční za to, že se dostaneme v Třinci na led, a to je hlavní,“ tvrdil mladý centr.
Nová posila nešla tak úplně do neznámého prostředí, není totiž jediným Ocelářem ve službách Kohoutů. „S Denisem Kindlem a Ostřížem (Davidem Ostřížkem) se známe z Třince, s Kraldou (Lukášem Králíkem) jsme byli na ‚dvacítkách‘, takže nebyl problém mezi kluky zapadnout. Tady je dobrá parta, podle toho, co jsem poznal za dva dny, které jsem tu zatím strávil,“ těšilo hokejistu, který si vyzkoušel i zámořskou NAHL.
Okolí zimního stadionu nebo město si ale zatím prohlédnout nestačil. „Jsem z Uherského Brodu, což není tak daleko a od začátku mé kariéry jsme jezdili do Olomouce hrát, takže jsem něco málo viděl. Za ty dva dny jsem ale nic nestihl, protože jsme jezdili tam a zpátky, do Třince na tréninky a jen na zápasy sem, takže to bylo takové těžké. Slyšel jsem ale, že jsou tu hezké Vánoce, tak bych se chtěl někdy navečer podívat,“ poznamenal juniorský reprezentant.
Marek Růžička: S kluky jsme si sedli, je ale potřeba pár věcí vyladit
Známá třinecká hvězda, Martin Růžička, byla před sezónou přinucena nechat si na svůj dres našít i své křestní jméno. Místo v nabitém kádru ocelářů si totiž před sezónou vybojoval i jeho mladší jmenovec Marek. Ten společně s dalším Ocelářem Radimem Matušem nyní vypomáhá Kohoutům z Olomouce. Už dvakrát se objevili tito mladíci v sestavě Hanáků. Marek Růžička hodnotil druhé utkání za Moru, ve kterém byl soupeřem tým Ústí nad Labem.
„Začali jsme fakt skvěle, z první střely padl gól, a to se hraje hned o poznání lépe. V první třetině nám tam napadaly další tři góly. Ve druhé části jsme si asi mysleli, že už je stav rozhodnutý, přestali jsme hrát, proto jsme si o přestávce v kabině řekli, že takhle to dál nejde. Začali jsme hrát zase lépe, bohužel už jsme nedali moc gólů, ale i tak si myslím, že se hokej divákům líbil,“ komentoval osmnáctiletý mladík.
Marek Růžička se na rozdíl od Radima Matuše na deklasování Ústeckých Lvů bodově nepodílel, nebyl však daleko od toho, aby se už ve druhém zápase v dresu Kohoutů střelecky prosadil. Velkou šanci si vytvořil v polovině utkání, jeho jedovka z mezikruží ale mířila vedle. „Co tomu chybělo? Jenom to trefit,“ usmíval se třinecký odchovanec.
Hokejisté, kteří v probíhajícím ročníku extraligy zatím společně nahromadili pět bodů, ani neměli moc času na to, aby se v olomoucké kabině pořádně porozhlédli. „Po utkání s Mostem jsme trénovali zase v Třinci, v sobotu jsme přijeli také až před zápasem. Jsou ještě věci, které je potřeba vyladit a sehrát se, jinak si ale myslím, že jsme si s kluky sedli,“ řekl s klidným hlasem Růžička.
I mladší ze dvojice olomouckých posil z extraligového Třince se poohlédl za tím, jak se vlastně do kabiny Hanáků dostal. „V extralize je reprezentační přestávka, proto nás trenéři z Olomouce kontaktovali, že bychom tady v rámci střídavých startů nastoupili. Ve středu už jsme s Radimem (Matušem) hráli v Mostě a proti Ústí si nás vytáhli znovu,“ konstatoval útočník, který oblekl dres s číslem 79.
Tomáš Drtil: Je to skvělý pocit, jsem rád, že tu můžu být
Posledním z třetice nových posil je obránce Tomáš Drtil. Šumperský odchovanec už sice s Kohouty pár dní trénoval, zasáhl však až do domácího střetnutí proti mužstvu Ústí nad Labem. Jak svou premiéru za Moru hodnotil? „Zápas byl dobrý, cítil jsem se dobře. Parta je tu skvělá, takže zatím všechno v pohodě. Jsem rád, že tu můžu být, konečně začínám opět hrát v nějakém pořádném klubu. Ještě se mi sice moc nedaří, ale doufám, že to bude lepší,“ poznamenal třiadvacetiletý bek.
Hned v prvním zápase dostal Drtil místo vedle nejproduktivnějšího olomouckého zadáka Jana Jaroměřského. „Myslím, že to bylo dobré. Občas jsem tam udělal sice někam zásek, ale snažil jsem se mu (Jaroměřskému) vyhovět, co nejvíc jsem uměl,“ usmívala se posila Mory.
Z premiérového utkání v dresu Kohoutů si obránce se zkušenostmi z extraligového Kladna odnesl i drobnou ránu v obličeji. „Dostal jsem trochu hokejkou na zuby a ret, měl jsem to rozseknuté, ale není to vůbec nic vážného. Hlavně štěstí, že nejsou venku zuby, takže je to dobré,“ tvrdil.
Tomáš Drtil je pro olomoucké fanoušky poměrně velkou neznámou. Odchovanec šumperského hokeje se už dále nemohl dívat na to, jaké poměry jsou v posledním Mostu, ve kterém od začátku této sezóny působil, a proto se rozhol najít nové angažmá takzvaně na vlastní pěst. „Zkoušel jsem si najít nové angažmá, zavolal jsem olomouckému trenérovi a ten mě řekl, že mě vyzkouší. Byl jsem v Mostu, a tam je to opravdu špatné, většinu věcí jsme si tam dokonce museli platit sami,“ vyprávěl kmenový hráč Šumperka Tomáš Drtil.
Nakonec se Drtil v Olomouci domluvil na hostování do konce sezóny. Z kádru posledního celku první ligy se tak rázem vyhoupl do mužstva, které je momentálně na druhé pozici. „Je to skvělý pocit, jsou tu výborní a zkušení hráči. Puky jim chodí na hokejky, všechno funguje, hrají dobře. Jsem opravdu rád, že jsem tady a nehraji někde dole. Budu se snažit odvést co nejlepší výkony,“ uzavřel s odhodláním.
