Jak je již tradicí, na charitativní akci pořádané Dobrým místem pro život nechyběli Kohouti. Na neředínském letišti se sešli ve složení Jan Jaroměřský, Petr Strapáč, David Škůrek, Robin Staněk, Bruno Mráz, Tomáš Houdek, Vilém Burian, Aleš Jergl a Jan Káňa.
Kohouti plnili roli předjezdců ve všech kategoriích – od nejmenších závodníků až po seniory. A někteří z nich se akce neúčastnili poprvé. Například David Škůrek si ještě nenechal ujít jediný ročník. „Pokaždé je to tu podobné – hodně dětí, pěkné počasí, takže dozajista hezká akce,“ hodnotil Koloběžkiádu urostlý obránce.
A co říkala stálice olomoucké obrany na to, že se organizátorům podařilo vybrat více než patnáct tisíc, za které zajistí letní tábor pro sluchově postižené děti? „Určitě to svědčí o tom, že je tu hodné lidí, hodně závodníků, je to fantastická věc.“ Hráč nosící na zádech číslo tři se však na Koloběžkiádu speciálně nepřipravuje: „Na koloběžce jezdím vždy jednou za rok. A to je tady.“
Dobré dojmy z akce měl i David Ostřížek. „Je to tu super, zejména pro děti, které si to, podle mého názoru, užijí nejvíc,“ komentoval dění sedmadvacetiletý útočník. Závodů se účastnilo více než tři sta závodníků a i díky tak hojné účasti se vybrala vysoká částka. „Je úžasná věc, že vybrané peníze jdou na něco, co má smysl,“ kvitoval rodák z Frýdku-Místku.
„Podle mého názoru byla účast hojná i počasí se vyvedlo,“ pozitivně hodnotil Koloběžkiádu i další z Kohoutů – Vilém Burian. „Myslím si, že je to pěkná akce. Děti si to užily, až na nějaké karamboly,“ pokračoval.
Vilém Burian odjezdil na koloběžce poměrně dlouhou trasu, neboť se účastnil několika závodů, přičemž v jednotlivých kategoriích se jely zvlášť jízdy žen a mužů, navíc. Pokud startovalo více závodníku v kategorii, jely se nejprve rozjížďky a poté finálová jízda. „Ježdění mě bavilo, je potřeba se u toho trošku pobavit. I když postupem času to bylo čím dál těžší. Čím byly děti starší, tím byly lepší a už jsem jim vůbec nestačil,“ vtipkoval devětadvacetiletý forvard.
