Juniorka Mory vstoupila do utkání s Českými Budějovicemi a po prohře s poslední Jihlavou jako vyměněná. Olomouckým se povedlo už v deváté vteřině vstřelit první branku a do konce první třetiny své vedení ještě navýšit. Motoru se ale podařilo přesně v polovině zápasu duel ještě zdramatizovat, na druhé snížení v šedesáté minutě už ale bylo pro Českobudějovické příliš pozdě a ze tří bodů se radovali Hanáci.
„Podařilo se nám z první střely v prvním střídání dát gól, což nás určitě povzbudilo do dalšího průběhu zápasu. Pak už jsme to nějak uhráli. Podle mě jsme byli lepší po celé utkání. Dělali jsme sice individuální chyby, ale zvládli jsme to,“ těšilo Milana Ostřanského.
Právě pod první velice rychlý a svým způsobem překvapivý gól Kohoutů se podepsal olomoucký kapitán. „Betys (Šimon Beták) vyhrál buly na Alexe Rašnera, já si najel na druhou modrou tak, jak to vždycky zkoušíme já nebo Aleš Jergl. Teď to vyšlo na mě, najel jsem si mezi dva beky a od Alexe jsem dostal parádní přihrávku přes celé hřiště a trefil jsem šibenici,“ popsal svou první přesnou střelu.
Neuplynula ještě ani první třetina a hráč s céčkem na dresu mířil přesně mezi tři tyče hostů podruhé. A znovu kuriózně, ve vlastním oslabení. „Už uběhla asi polovina oslabení. Vypíchl jsem tuším obránci na modré čáře puk a s Alešem (Jerglem) jsme ujeli dva na jednoho. Aleš si prohodil beka, pak mi přihrál a já jel od modré čáry úplně sám a trefil jsem se pod lapačku. Zkusil jsem to a vyšlo to,“ vrátil se k druhé brance olomoucký odchovanec.
Kdo však sleduje olomouckou mládež, ten ví, že zvlášť v poslední době bývá hokejista působící v juniorce na výjimku připravený vyrazit směr brána hostů poměrně často. Dá se tedy říci, že má útočné choutky i ve vlastní početní nevýhodě? „No to mám určitě, a hodně. I při hře pět na pět. U nás ale hrajeme tak, že napadají dva hráči a levé křídlo zůstává většinou s beky. Já tím trenérům trochu motám hlavu. Občas dostanu i vynadáno, že jsem až moc v útoku. Proti Budějovicím to ale zrovna vyšlo a vyhráli jsme,“ smál se.
Není to tak dávno, co se také v oslabení, vydal na útočný výlet spolu s Alešem Jerglem Šimon Beták. Tentokrát vystřídal útočníka ze Slovenska Ostřanský. Sám pak přiznal, že i tato akce byla z části nacvičená. „S Alešem (Jerglem) to tak máme domluvené. Pokud jeden z nás vybojuje puk v pásmu, zkusíme to projet. Vyhazovat puky přes celé hřiště je zbytečné, protože takhle můžeme ujet a alespoň ohrozit brankáře, pokud ne rovnou dát gól,“ vysvětloval.
Dva góly se forvardovi domácích podařilo vstřelit letos podruhé. Ve třetím kole dokázal dvakrát překonat chomutovského brankáře, o třicet osm kol později se trefil znovu dvakrát, jen proti jinému soupeři. Nechybělo mnoho a Ostřanský mohl zkompletovat hattrick. „To jsem mohl. Já jsem ale levé křídlo, žádný střelec. Nějaký hattrick už jsem dal v minulé sezóně a jsem hlavně od toho, abych bránil. Moc se na góly nedívám, jsem rád za každý bod, kterým pomůžu týmu k vítězství. Je jedno, jestli je to přihrávka, gól nebo to, že naše lajna branku nedostane. Moje primární práce je, abychom nedostávali góly, a to myslím jako lajna plníme docela slušně,“ chválil své spoluhráče dvacetiletý hokejista.
Dva góly přidal i nejproduktivnější hráč juniorky, Aleš Jergl. Stejně jako střelec prvních dvou gólů si připsal i asistenci. Jergl ale v juniorském týmu už působí spíše výjimečně. Jeho přítomnost v týmu je však znát. „Ta pomoc je rozhodně obrovská. Je to jeden z nejlepších útočníků v juniorské extralize. Mám to štěstí, že s ním hraji od mladšího dorostu. Někdy nám to ale také nesedne. Pomoc je opravdu velká jak v šatně, tak na ledě,“ přiznal člen první formace s šestkou na dresu.
