Martine, předsezónním cílem byla záchrana, to se podařilo splnit, jak jste tedy spokojení?
Proč bychom si měli dávat nějaké cíle, když jsme se chtěli hlavně zachránit? Teď už je to samozřejmě o něčem jiném. Sezóna oproti té minulé dopadla daleko lépe. Dobře se to rozběhlo, my jsme toho uměli využít a dopadlo to dobře.
Byl pro celou sezónu důležitý začátek, kdy jste sedmkrát v řadě vyhráli?
Asi to bylo stěžejní. Měli jsme tam nějaké zápasy, kdy jsme došli až do nájezdů, ale pořád jsme bodovali nebo vyhrávali, čímž jsme si zvedli sebevědomí. Pak se nám nestala žádná delší série, možná jen okolo Vánoc, ale to byly asi čtyři zápasy.
Na rozdíl od minulé sezóny se vám podařilo vyhnout dlouhé sérii proher, jak klíčové to bylo?
Některé týmy to tak mají, a pak se do play-off špatně dostává, pokud máte nějakou sérii proher. My jsme to vždycky zvládli nějakým způsobem uhrát. Když jsme tři zápasy prohráli, tak jsme pak třeba tři vyhráli.
Ke konci sezóny se rozpadla první formace. Nejprve se zranil Jan Knotek, nedávno Marek Laš. Jak moc citelná ztráta to je?
Je to samozřejmě škoda, ale myslím, že Honzu Knotka Kuba Herman dobře zastoupil a s kluky si rozumí. Teď ještě bohužel před koncem vypadl Marek Laš, ale nahradil ho Míra Holec. Myslím, že tu není nikdo, kdo by všechny nějak výrazně převyšoval.
Marek Laš navíc překvapil svou zajímavou bilancí, kdy měl na svém kontě ještě zhruba v polovině sezóny 12 gólů a žádnou asistenci. I nyní je nejlepším střelcem, je jeho absence znát?
Je důležité, že to netáhl úplně. Mára (Marek Laš) nám uletěl na nějakých sedmnáct gólů a ostatní se drželi zpátky, góly ale taky dávali.
V play-off se setkáte s Plzní, jak těžký soupeř to bude?
Všichni víme, jaké mají statistiky. Je to hodně útočné mužstvo, které chce dávat góly a přesilovky mají dobře propracované, takže v tom bude asi jejich síla.
Na začátku sezóny jste tvrdil, že jste v podstatě kapitánem ani být nechtěl. Jak ale vnímáte že se tým pod vaším vedením dostal takhle daleko?
Nebral bych to tak, že se tým pod mým vedením někam dostal. Už jsem to kdysi říkal, že je jedno, jestli mám céčko na dresu já nebo někdo jiný. My musíme hlavně hrát jako tým. Je nás v kabině pár starších kluků, takže jsme to chtěli tak nějak vést. Myslím si ale, že si spousta kluků uvědomovala, jaká je situace nebo co bylo loni, co se pokazilo, a tak jsme si na to už dávali pozor. I díky vynikajícímu Braňovi (Branislavu Konrádovi) jsme dosáhli toho, čeho jsme chtěli. Je to fantastický výsledek, zatím (zdůrazňoval), uvidíme, co ještě uhrajeme.
V Olomouci hrajete s přestávkou už osmým rokem a v klubu jste prožil různé scénáře sezóny, jak vnímáte letošní úspěch z tohoto pohledu?
Myslím, že někteří kluci, kteří byli u postupu do extraligy, zažili víc. Já tu zažil v extralize spíš to horší. No horší (zamyslel se), zachránilo se to, horší by bylo, kdyby se spadlo. Myslím, že se to s první ligou moc srovnávat nedá. Když ale budu mluvit o play-off, tak to je podle mě prakticky všude stejné. Hraje se naplno, dá se říct, že až na krev a každý chce uspět. Jestli je to slabší nebo lepší mužstvo, to v některých fázích nehraje roli, protože vypadávají i favorité. Myslím, že můžeme něco klidně uhrát.
Když jste se před dvěma lety vracel, napadlo vás, že byste se s týmem mohl dostat do play-off extraligy takhle brzy?
Takhle jsem nad tím určitě nepřemýšlel. Když jsem se vracel, byl jsem rád, že si můžu extraligu zahrát. Určitě to nebylo tak, že bych měl místo jisté. Vesměs to bylo tak, že jsme všichni, nebo šedesát až sedmdesát procent kluků, bojovali o angažmá. Nějakým způsobem jsem se tu usadil, ale ani tak to není nic jistého. Člověk musí všechno dělat tak, aby to nevyznělo, že si myslí, že to má jisté. Ono by se mu to pak mohlo vrátit. Alespoň já to tak beru a vždycky jsem to tak měl. Myslím, že i díky tomu se povedlo to, co se povedlo. A ten zbytek sezóny… říká se ‚pojďme si to užít‘, ale myslím, že každý chce vyhrát.
Týmu se v základní části poměrně dařilo, byl ale okamžik, kdy jste v kabině musel zvýšit hlas?
Vždycky se asi zvyšuje hlas, když přístup k zápasům není takový, jaký bychom si představovali. Myslím, že jsem to nebyl jen já, ale vícero hráčů, kteří to museli udělat, ale bylo to minimální. Uvědomovali jsme si, že jen týmovým výkonem můžeme něčeho dosáhnout, a to se i stalo.
Co je tedy silnou stránkou týmu? Je to právě týmovost?
Jasně. Týmovost a nesmíme si hrát na žádné velké hokejisty. To by taky mohlo dopadnout tak, že vyletíme 0:4. Máme za sebou ale 52 kol, takže si myslím, že pokora tam je. Důležité ale je si i věřit, protože jsme už něco dokázali. A my si věříme.
Co říkáte na podporu fanoušků během sezóny? A co od nich čekáte v play-off?
Fanoušci byli na jedničku celou sezónu. Je to parádní věc, která nás tady letos potkala. A co čekáme? Asi to samé, a sice že bude vyprodané a fanoušci nás poženou dopředu. Říká se, že fanoušci jsou šestý hráč na ledě a obzvlášť tady, kde je to víc slyšet než v moderních halách, toho můžeme využít. Věřím, že je svými výkony nezklameme.
