Utkání starších dorostenců se Vsetínem se proměnilo v opravdovou gólovou nadílku. Kohouti rychle vedli a po šedesáti minutách se radovali z výhry 9:2 nad utrápeným soupeřem. Spokojení se svým výkonem ale příliš nebyli. „Z naší strany to nebylo moc kvalitní utkání. Bylo tam dost chyb a trenér nebyl s výkonem moc spokojený. Po tom, co nám tam padly první dva góly, jsme hráli takový guláš. Moc jsme si nedrželi pozice a pouštěli Vsetín do šancí,“ věděl, co se musí zlepšit, Dominik Hajšman.
Že by na konci utkání mohl svítit vysoký výsledek, nenapovídaly jen předchozí zápasy Vsetína, ale i dvě branky Kohoutů během prvních dvou minut. „Nečekali jsme to, ale s těmito soupeři se musí dát rychlé góly. Když to tak není a trvá to dýl, můžeme se s nimi tahat o výsledek, takže je určitě dobře, že nám to tam spadlo,“ uvědomoval si.
Po první třetině už to bylo 4:0 a o dva z gólů se postaral právě Dominik Hajšman. „U toho prvního jsem byl na křídle už moc dlouho, tak jsem jen zkusil vystřelit a gólman to pustil, takže to bylo trochu se štěstím. Při tom druhém už byl konec střídání, Víťa (Beutl) mě našel, když šli střídat Vsetínští. Mě už bránil jen jeden bek, tak jsem to zkusil přes něj a ani nevím, jak to tam padlo. Byly to dva takové ‚šťastňáky‘, ale platí,“ usmíval se hráč nosící dres s číslem 19.
O čisté konto ale Galušku připravily dvě branky Vsetína ve druhé třetině. „Byla tam individuální chyba, kdy nám vypíchli puk a jeli sami na brankáře. U druhého gólu byla naše lajna a pramenilo to z toho, že jsme hráli, jak řekl trenér, guláš a nerozebrali jsme si hráče, které jsme měli,“ vysvětloval.
Hned o den později čekal starší dorost o poznání silnější soupeř, loňští mistři z Třince. „Já osobně nemám moc rád, když hrajeme se slabším soupeřem, a pak s tím silným. Jsem radši, když je to naopak, protože když vedeme o víc gólů, je jasné, že koncentrace není stoprocentní. Myslím, že tento tým může hrát s kýmkoliv v republice a nebojím se říct, že tento rok třeba i o titul,“ řekl bez rozpaků olomoucký útočník.
Hanáci ale utkání na ledě Ocelářů zvládli. Po první třetině sice prohrávali 0:1, během dalších čtyřiceti minut ale dokázali vývoj utkání otočit a nakonec to byli právě oni, kdo se radoval z výhry 3:1. „Myslím, že jsme se zlepšili ve všech aspektech hry a nelítali jsme, jako splašení po celém hřišti od ničeho k ničemu. Dodržovali jsme herní systém. Hodně nás podržel Schejbi (Adam Schejbal), který chytal parádně,“ chválil výkon celého týmu.
Olomoučtí vstupovali do utkání s Třincem jako papírově slabší tým. Snad ani někteří z hráčů nebyli přesvědčeni o tom, že by si z ledu Ocelářů mohli přivézt body, opak byl ale pravdou. Bylo postavení slabšího v utkání výhodou? „Já a ostatní kluci o tom nepřemýšlíme. Jdeme s každým soupeřem do utkání na sto procent. Ať hrajeme s kýmkoliv, vždy věřím ve výhru,“ tvrdil hokejista, který už se zúčastnil i několika akcí pro fanoušky.
A jak moc může výhra nad silným soupeřem Olomouckým pomoci do zbytku sezóny? „Hlavně jsme ukázali, že se s námi už musí počítat a že nejsme jen tým do počtu. Můžeme porazit každého, když potáhneme za jeden provaz a budeme bojovat. Nesmíme se uspokojit, je před námi celá sezóna a musíme ukázat, že to nebylo jen jedno překvapení,“ doufal.
