Foto: Michal Struž

Jakube, chvíli jste už v Olomouci působil, jak jste se těšil na návrat?
Jak bylo řečeno, už jsem tady působil a věděl jsem, do čeho jdu. Moc jsem se těšil, a to jak na hokej, tak i celkově na život v Olomouci. Už tehdy jsem tu chtěl zůstat, ale přes některé věci to tehdy dopadlo jinak, ovšem teď jsem tu zase a nemohu se dočkat.

Takže Olomouc se vám líbí?
Jo jo, zatím jsem velmi spokojen a moc si to tady užívám.

Jak jste zapadl do kabiny?
To je otázka spíš na kluky, ale já si myslím, že dobře. Kabina je hodně přátelská a nebude tam žádný problém. Zatím všechno v pohodě.

Znal jste někoho z dřívějšího působení?
Jelikož se kádr skoro vůbec nezměnil, většinu kluků znám z minulého působení. S některými jsem hrál ještě navíc v Havířově, takže kluků znám hodně.

Byla pro vás Olomouc první volbou, nebo jste se ještě rozmýšlel?
Jakmile se ozval pan Fürst z Olomouce, tak jsem měl v podstatě jasno, kam bych chtěl jít.

Loňskou sezónu jste působil ve Frýdku, ale také jste odehrál pár zápasů za Třinec. Pro Frýdek nedopadla sezóna úplně nejlépe, ale Třinec si došel pro titul. Jak byste zhodnotil svou uplynulou sezónu?
Sezóna byla hrozně náročná, jak z fyzického, tak i psychického hlediska. S Frýdkem jsme snad první měsíc nevyhráli ani zápas. Od října jsme dotahovali nějaký náskok soupeřů, tudíž každý zápas byl skoro o vše. Bylo to hrozně těžké na hlavu, a do toho všeho jsem ještě musel naskakovat za Třinec, proto ta sezóna byla opravdu velmi náročná. Nakonec si myslím, že i ve Frýdku jsme po novém roce dokázali velké věci a v Třinci jsme to zakončili nejlépe, jak jsme mohli. Takže nakonec vše dopadlo výborně.

Byl jste přímo u mistrovských oslav?
Ano, byl jsem tam přímo na ten rozhodující sedmý duel jako třináctý útočník, tedy jako náhradník a užil jsem si to se vším všudy.

Kdo byl největším pařmenem z Třince?
To si asi kabina nechá pro sebe, ale tím že to kluci nevyhráli poprvé, tak už ví, jak to chodí a jak slavit. (Smích)

Ve čtvrtek jste absolvoval fotbalové utkání, při němž jste posbíral jeden gól a jednu asistenci, hrál jste takový zápas už někdy dříve?
Jo, fotbal jsem hrával dlouho, mám ho hrozně rád a baví mě to. Dneska jsem si to na hřišti s kluky užil a jednoznačně to bylo fajn zpestření.

Zpátky k hokeji, co říkáte na letní přípravu v Olomouci?
Je to záživný, pro mě je to třeba něco úplně nového, já jsem byl zvyklý na trošku jiné věci, takže první dva týdny jsem se s tím kapku sžíval, ale teď už je to v pořádku, všechno klape. Důležité, že je to bez zranění.

Za Olomouc už jsi nasbíral tři starty, jaké pro vás bylo to kratičké angažmá? Co vaše vzpomínky?
Pro mě to byl takový splněný sen, protože extraliga pro mě byla vždycky sen. Ani jsem tomu moc nevěřil, jelikož v tu dobu jsme s Havířovem padali, takže kdyby mi někdo řekl, že naskočím do extraligy, tak se mu nejspíš vysměju. Pro mě to byl opravdu splněný sen a moc jsem si to užíval.

Zahraniční zkušenost zatím žádná, neláká vás něco?
Asi ne. Tím, že jsem nikdy nebyl nijako výrazný, tak pro mě ta extraliga byla takový cíl, kam bych se chtěl dostat, čeho bych chtěl dosáhnout. Myslím, že poslední léta šla extraliga hodně nahoru, hrají tady borci z NHL a má to skvělou úroveň. V tuto chvíli myslím jen na extraligu a na nic víc.

Dlouhou dobu jste působil v Českých Budějovicích, tehdy hrály první ligu a vy jste odešel rok před jejich návratem mezi elitu. Nemrzelo vás to, že jste u postupu nebyl?
Maximálně tak, že jsem nebyl u oslav, ale jinak mě to nemrzelo. Já jsem s Budějovicemi zažil dvě pěkné baráže. Sice nám to uteklo, ale zažil jsem si konfrontaci s tou extraligou a ty vyprodané haly. Vlastně to bylo i za covidu, takže si myslím, že ten postup stejně nemohl být takový.