foto: Tadeáš Linek

Po krátké pauze opět oblékl dres kohoutů. Tentokrát byl sice fotbalový, a to při přátelském utkání proti Sigmě Hodolany, Michal Hrádek však ukázal, že by se neztratil ani na travnatém hřišti. V pozápasovém rozhovoru přiznal: „Fotbal jsem v mládí hrál, moc mě to baví. Jsem rád, když si takto můžu zpestřit letní přípravu. Vyhráli jsme, dali jsme pár hezkých gólů, takže spokojenost,“ hodnotil vítězné utkání.

Čtyřiadvacetiletý obránce není pro fanoušky Mory žádnou neznámou. Mohou si ho pamatovat z hostování, během něhož s kohoutem na hrudi odehrál v základní části minulého ročníku Tipsport extraligy hned 39 utkání. O jeho přestupu na Hanou se jednalo už v průběhu hostování: „Začalo se to řešit už ve chvíli, kdy jsem sem přišel na hostování. Pak se v jeho průběhu řešilo, že bych zůstal do konce sezony, což se nakonec nepovedlo,“ přiblížil složitá jednání, kdy se v lednu vrátil dohrát sezonu do Pardubic, se kterými vyhrál mistrovský titul. Jak se nakonec vyvinul jeho trvalý přestup z Dynama? „Pardubice mi po sezoně umožnily odejít a jsem rád, že Olomouc měla zájem a můžu být tady, protože si tu chci vybojovat větší herní vytížení.“

Jak už bylo řečeno, Michal strávil v minulém ročníku Tipsport extraligy značnou část základní části v olomoucké kabině. „Tým se po sezoně hodně obměnil. Mnoho hráčů odešlo, ale ještě víc nás přišlo. Tým omládl,“ popsal změny v mužstvu oproti přechozí sezoně. Následně přiblížil, jaký herní projev od týmu v nové sezoně očekává: „Myslím si, že budeme draví po úspěchu a budeme lítat, hodně bruslit, což nás bude zdobit. Doufám, že tady budeme dělat radost divákům a bude chodit hodně lidí,“ neskrýval velká očekávání.

V neposlední řadě se rozpovídal o tom, jak se těší, až s týmem vyjede na led před domácí fanoušky: „Ti lidé v hale jsou něco neskutečného. Jsou hodně slyšet na ledě a moc nám to pomáhá. Je to nepříjemné i z druhé strany, když tu hrajete jako soupeř.“ Rozhovor uzavřel slovy o očekáváních a motivaci týmu: „Moc se na to už těším a doufám, že lidem dokážeme, co v týmu je, a zvládneme dojít co nejdál.“