Moravané se s rokem 2011 rozloučili domácím vítězstvím nad Mostem v poměru 3:1. Utkání však příliš krásných hokejových momentů nenabídlo. „Nebyla to žádná hitparáda. Vítězství jsme spíše vytrpěli. První třetina sice ještě ušla, ale pak to upadlo v něco hrozného,“ věděl po utkání obránce Michal Nedbálek.
Utkání pro Olomoucké nebylo vůbec jednoduché. Vždyť v posledních dvou duelech se svěřenci trenérů Fialy a Tomajka střetli s mužstvy ze samotné špičky první ligy. A nyní je čekal souboj s týmem z opačného pólu tabulky, které vyznává zcela jiný styl hry.
„S Ústím i Chomutovem to byl rychlejší hokej. A ono se i mnohem lépe hraje, když se soupeř snaží útočit, než aby jen pasivně bránil. Do zápasu jsme šli ale s tím, že jsou to stejné tři body jako s Ústím a Chomutovem,“ uvedl hráč nosící číslo dvanáct.
Do utkání nastoupil Michal Nedbálek v obranné dvojici s Martinem Janáčkem. Ve druhé třetině se však v několika střídáních dostal na led spolu s Alexandrem Lhotským. „Ve druhé části jsme se začali točit. Ani vlastně nevím proč. V jednu chvíli jsem hrál s Janysem (Martin Janáček), pak se Sašou (Alexandr Lhotský) a poté opět s Janysem. Ono je to víceméně jedno,“ neřešil Nedbálek otázku ohledně parťáka v obraně.
Právě s Alexandrem Lhotským ovšem zažili asi největší nápor soupeřova celku. Ve druhé periodě v přesilové hře Mostu čtyř na tři se musela olomoucká obrana v čele se Štefanem Žigárdym snažit, aby neinkasovala. „Bylo to velmi náročné. Se Sašou jsme tam zůstali snad celé dvě minuty. Už jsem si říkal, ať to konečně Štefan (Žigárdy) chytne, ale ono pořád nic,“ smál se obránce s hokejkou na levou stranu.
„Hlavně, že jsme to ubránili. Soupeř by jinak srovnal a bylo by to ještě větší trápení,“ oddechl si.
Hokejistům tak sice pro letošní rok skončila zápasová zátěž, makat ovšem budou i ve dnech klidu. „Mezi svátky máme normálně tréninky. Některé tam jsou dokonce dvoufázové. Kvalitně potrénujeme a jedeme dál,“ předpokládá Nedbálek, který si v posledních třech duelech připsal hned čtyři plusové body (1+1+2).
Přeci jen ale několik dní budou mít hokejisté od tréninků klid, a mohou si tak užívat vánoční pohody. „Vánoce budu trávit v rodinném kruhu ve Vsetíně,“ prozradil rodák z Valašska. „Dárky už mám nakoupené. Tohle je už vyřešeno,“ usmál se.
A co by si pod stromečkem přál najít sám Nedbálek? „Ani si nepřeji nějaké materiální věci. Hlavně si přeji zdraví pro svou rodinu a pro sebe. To je pro mne nejdůležitější.“
Konec roku se kvapem blíží a mnoho lidí si dává předsevzetí. Defenzivního hráče Kohoutů však tohle téma příliš nevzrušuje. „Předsevzetí neřeším, žádné si nedávám. Pro mě to není nějaký extra milník. Je jeden den, následuje druhý a je nový rok. Nějak to neřeším,“ přiznal Nedbálek.
V posledních dnech se v českém hokejovém světě nemluví o ničem jiném než o uzavření extraligy. Návrh, jenž se netýká jen klubů v nejvyšší soutěži, nezůstal bez odezvy ani v kabině Hanáků. „V kabině o tom něco proběhlo, zaznamenali jsme to. Ale nějaké velké debaty nebyly. Stejně o tom rozhodují manažeři a majitelé klubů,“ pověděl šestadvacetiletý hráč Mory.
„Určitě je to snaha mužstev ze spodní části extraligy, aby měla klid a pohodu a aby se nemusela stresovat. Ovšem pro hokej je to špatně,“ doplnil.
