Přitom se zdálo, že Olomouc po suverénní první třetině dokráčí k jednoduchému vítězství. „Hráli jsme tu hru, kterou jsme předváděli doma, ale pak jsme přestali. Nevím proč. V té druhé třetině jako bychom zvolnili a potom už nešlo znovu nastartovat. Hráli jsme takový divný hokej. Kdybychom vydrželi s tempem jako v první části, mohlo to být lepší, zábavnější,“ litoval Nedbálek.
Právě on otevřel ve čtvrté minutě gólový účet zápasu, když ve dvojnásobné přesilovce trefil od modré šibenici. „Uvolnil se mi prostor na modré, tak jsem do toho práskl. Takto mě to učí Saša Lhotský, který má bohaté zkušenosti. Řídím se jen tím, co mi říká on,“ vtipkoval šestadvacetiletý hráč zrovna v momentě, kdy po chodbě před kabinou procházel jeho parťák z obrany Alexandr Lhotský.
Utkání do jisté míry ovlivnilo i počasí. Dálniční teploměr ukazoval při cestě do Třebíče teplotu vzduchu 34 °C, což ledu rozhodně neprospívá. „Na začátku v kabině a potom i na ledě bylo opravdu vedro. Zvlášť když na sebe navlečete celou výstroj. Není to nic příjemného, ale nedá se nic dělat,“ okomentoval Nedbálek tropické podmínky.
Obě mužstva se s tím musela vyrovnat. Lépe to nakonec zvládli Olomoučtí, kteří vyhráli popáté ze sedmi pokusů. Říká se však – dobrá příprava, špatná sezóna. „O tom by mohl vyprávět Jirka Řípa, který loni v přípravě dal snad dvacet gólů,“ smál se hráč s jednašedesátkou na dresu. „Herně nám to celkem jde, když vydržíme a budeme hrát tímto stylem, tak to bude dobré,“ neobává se.
Sám také doufá, že mu vydrží střelecká forma. „Nemyslím si, že bych byl nějakým specialistou na bránění, je ale pravdou, že body jsem loni moc nesbíral. Když se to změní, tak se určitě nebudu zlobit. A asi bych je opravdu sbírat měl,“ uzavřel.
FOTO: Zdeněk Polák
